Altány, sedátka či různé kapličky. Vznikat začaly před 220 lety a dodnes se jich dochoval značný počet, řekl karlovarský historik Stanislav Burachovič. Za svůj vznik vděčí lesní objekty především štědrým mecenášům, kteří se v lázních léčili. Jestliže byl pobyt úspěšný a zdraví se jim zlepšilo, chtěli nějak na tento fakt i na sebe upozornit. A tak zaplatili tu stavbu kamenného sedátka, tu kapličku anebo nechali upravit kus cesty nebo dokonce postavili altán, uvedl Burachovič.

"Některé se dochovaly v původní podobě, byť musely podstoupit rekonstrukci. To je i příklad Findlaterova altánu pocházejícího z roku 1801," poznamenal historik. Mezi další významné objekty v lázeňských lesích patří rovněž kaplička U obrazu z roku 1900, zhotovená z bílého mramoru, nebo Schwarzova kaple a také několik rozhleden. Z lesů ale zcela zmizely unikátní dřevěné záchody.

Udržet fenomén

Dřevěných boudiček v zelené barvě tady bylo podle Burachoviče poměrně dost. "Byly nutné proto, že na některé pacienty působily léčivé prameny projímavě. Lesní toalety pak při vycházce přišly vhod. Pokud vím, žádná z nich se však do současnosti nedochovala," uvedl. Péčí o lázeňské lesy je nyní pověřena stejnojmenná organizace, jejímž zřizovatelem je město.

Ročně vynaloží na údržbu a opravy vycházkových tras i všech objektů mezi třemi až šesti miliony korun. Podle jejího ředitele Evžena Krejčího je stále co dělat. Altány i další zařízení v lesích dostávají pořádně zabrat nejen působením času. Nejednou jim uškodily živly a rovněž vandalové je občas poznamenají. "Jednou dokonce shodili celý altán na vrchu Tři kříže. Nahradila ho replika," podotkl Krejčí.

Udržet fenomén v podobě lesních promenád s originálními stavbami se snaží i karlovarský magistrát, který buď poskytuje peníze na obnovu z rozpočtu nebo se snaží společně s organizací Lázeňské lesy o získání různých dotací.

Jedna z největších akcí zaměřená na prezentaci lesních altánů a staveb a jejich záchranu se uskutečnila v letech 1993 až 2003. Patronem projektu se stal spisovatel Vladimír Páral a jeho hlavním iniciátorem byla karlovarská novinářka a vydavatelka Jitka Kulhánková. Za deset let byly obnoveny desítky objektů za zhruba čtyři miliony korun. Z toho dvě třetiny hradila příspěvková organizace města Lázeňské lesy a zbytek sponzoři. "Těch by bylo zapotřebí i nyní a třeba se zase objeví," dodal Burachovič.