Druhé má zase v rukávu trumf, podílí se na něm totiž dcera nechvalně proslulého mafiánského bosse Sama Giancany, uvedl deník The New York Times. Projekt, na němž se podílí město, nese název Lasvegaské muzeum organizovaného zločinu a policie. Muzeum by se mělo otevřít příští rok v březnu v centru města v budově někdejšího federálního soudu, kde v roce 1950 senátor Estes Kefauver pořádal jeho z veřejných slyšení během svého vyšetřování mafie. "Konkurence se nebojím. My jsme autentičtí," podotkl Goodman, jenž jako advokát v minulosti u soudu obhajoval některé členy organizovaného zločinu.

Soupeření se ale neobává ani mluvčí druhého muzea, které by mělo být v prostorách kasina Tropicana. Mělo by představit mnoho předmětů z historie mafie. "Nabídneme velmi odlišný zážitek. Zatímco oni se zaměřují spíš na policejní úředničinu, my chystáme spíše osobní pohled," uvedla mluvčí Carolyn Farkasová.

Město přišlo na nápad vybudovat muzeum organizovaného zločinu v roce 2002. Tehdy od federální vlády koupilo za jeden dolar bývalou soudní budovu poostavenou v roce 1933, která sloužila i jako sídlo pošty. Podmínkou transakce bylo, že budova bude sloužit kulturním účelům.
Město pak budoucí sídlo muzea začalo s pomocí grantů za 42 milionů dolarů rekonstruovat. Po dokončení by ve třech patrech mělo nabídnout kolem 700 předmětů a výstavy o boji policie s mafií.

Bude v něm také interaktivní soudní síň, kde si návštěvníci budou moci nechat sejmout otisky prstů. Nabídne i rekonstruovanou zeď, před níž se v roce 1929 stal pověstný masakr na Den svatého Valentýna, při němž Al Capone nechal v Chicagu zabít šest mužů svého soka Bugse Morana.

Konkureční projekt chystá společnost Eagle Group Holdings, která spolupracuje s Giancanovou čtyřiasedmdesátiletou dcerou Antoinette McConnellovou. Její muzeum by se mělo otevřít na konci letošního roku. Výstavy v něm by se měly nést spíše ve stylu zábavních parků. Jedna z nich ponese název Konečný osud. Návštěvník se v ní buď stane členem mafie, anebo ho její členové "sejmou".

Mafie se tak alespoň symbolicky v plné slávě vrátí do Las Vegas, které kdysi bylo jejím královstvím. Ve druhé polovině 40. let zde její šéfové, zejména Meyer Lansky a Bugsy Siegel, založili mnoho kasin a do té doby ospalé pouštní město se začalo probouzet k dnešnímu lesku a slávě. V 60. letech začal do Las Vegas investovat výstřední miliardář Howard Hughes a federální agenti mafii z města postupně vytlačili. Později se organizovaný zločin do města ještě vrátil, v 80. letech jej ale vláda opět vytlačila, tentokrát definitivně.