Lipsko láká turisty na památky, ale i hudební tradice

- Cestování autor: Jan Janula

Saské Lipsko se údajně může po Vídni pochlubit největší koncentrací slavných hudebních skladatelů, kteří s ním alespoň na čas spojili svou životní a uměleckou dráhu. Vedle Johanna Sebastiana Bacha, Richarda Wagnera nebo Roberta Schumanna se mezi ně řadí také čeští a moravští rodáci Gustav Mahler, Leoš Janáček či Zdeněk Fibich.

Placeholder

Placeholder,zdroj: Archiv

Město se nyní snaží svou bohatou hudební minulost zviditelnit pro turisty, a to i ty z Česka, pro které například tamní muzeum hudebních nástrojů začalo nabízet prohlídky v češtině. 
Aby návštěvníci Lipska neminuli žádné důležité místo vážící se k věhlasným komponistům, vzniká v jeho centru "hudební" turistická trasa.

Notová stopa

Nazývá se Notová stopa (Notenspur) a nápad na ni se zrodil v hlavě místního rodáka Wernera Schneidera. "Spojuje významná místa, kde působili slavní skladatelé. V Lipsku jich bylo hodně, takže je možné po nich udělat procházku po městě," ukazuje povoláním profesor statiky na mapce více než pětikilometrový okruh, který zájemce zavádí k proslulé koncertní síni Gewandhaus, lipské opeře, obydlí autora svatebního pochodu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho nebo k Wagnerově pomníku.

Nechybí na něm samozřejmě ani zastávky spojené s asi největším lipským hudebním velikánem Johannem Sebastianem Bachem - kostely svatého Tomáše a svatého Mikuláše, kde prvně uvedl některá ze svých nejznámějších děl, nebo loni znovuotevřené Bachovo muzeum naproti svatému Tomáši, v němž je Bach pochován. Zájemcům o bližší seznámení s životem a tvorbou význačných skladatelů působících v Lipsku jsou otevřeny také domy, kde žili Schumann, Mendelssohn-Bartholdy či Nor Edvard Grieg.

Mahlerův dům

Hudebníky, jejichž kořeny sahají do českých zemí, v druhém největším saském městě připomíná Mahlerův dům a budova konzervatoře, na níž studoval pražský rodák Erwin Schulhoff. "Je tu mnoho míst, která jsou spojená s českými skladateli, ale bohužel vyjma současné konzervatoře není možné si žádné z těchto míst projít. Většina z nich byla během druhé světové války zničena," objasňuje Schneider.

Při procházce Lipskem po notové stezce se lze alespoň zastavit u obchodní pasáže, kde dříve sídlila první německá konzervatoř, na níž hudební znalosti sbíral Janáček, nebo u dnešní opery. Ta je na stejném místě jako její předchůdkyně, v níž za dirigentským pultíkem stával Mahler. Rodák z Kaliště na Vysočině sice v Lipsku působil jen tři roky, město se k němu ale stále hlásí. V květnu u příležitosti stého výročí jeho úmrtí uspořádá velký mahlerovský festival.

Noty pro cyklisty

Pro toho, kdo se kromě hudební osvěty i rád trochu zapotí, je tu ještě "notová cyklotrasa", která spojuje vybrané památky v centru města se zajímavými muzikálně-historickými místy v jeho okolí. Měří přes 36 kilometrů a stejně jako v případě její "sestry" Notové stopy musí být ještě dovybavena značením a informačními tabulemi. Mapky a brožury s výkladem jsou však už v Lipsku nebo na internetu k dispozici.

Jedna ze zastávek přivádí objevovatele lipské hudební minulosti i k majestátní budově postavené ve stylu art deco, pojmenované po obchodníkovi a mecenáši Dominiku Grassim. Skrývají se v ní tři muzea, přičemž tím, které vystavuje hudební nástroje, je možné se po předchozím objednání nechat provést v češtině.

Tři hodiny z Prahy

Tuto nabídku zavedlo muzeum letos na jaře a vedly ho k tomu prý dva důvody. "Tím prvním je geografická blízkost Lipska, například z Prahy to sem trvá necelé tři hodiny. Druhý důvod je ten, že historicky byly saské a české země spojeny nejen hospodářsky a obchodně, ale i kulturně, a to se odráží i ve sbírkách našeho muzea," vysvětlil Marcel Kraus, který má výklad pro krajany na starosti.

Lipské muzeum hudebních nástrojů patří podle něj mezi největší a nejdůležitější svého druhu na světě. "Máme tu spoustu unikátů, například nejstarší kladívkový klavír na světě Bartolomea Cristoforiho," představuje jeden ze skvostů tamní sbírky. V ní jsou zastoupeny také mistrovské kousky z jeho vlasti.

Hrací automaty

"Z českých unikátů je tu například kontrabasový saxofon, který pochází z Kraslic z Krušných hor," ukazuje na zhruba dvoumetrového "drobečka" ve skleněné vitríně. Podobných historických i rozměrových rarit prezentuje muzeum ještě několik.

K jeho chloubám patří rovněž staré hudební hrací automaty. Část z nich je navíc stále funkčních, jak český průvodce rád názorně demonstruje. Na některé exponáty zase sám hraje, čímž nepochybně inspiruje nenechavější návštěvníky k tomu, taky si na nějaký nástroj sáhnout. Tato příležitost se jim naskýtá ve zvukové laboratoři, kde mohou zcela popustit uzdu svým muzikálním vášním.

Ani toto muzeum neopomíjí slavné skladatele působící v Lipsku, včetně těch původem českých. Kromě Janáčka a Fibicha připomíná houslového virtuosa z 18. století Františka Bendu, který se zde potkal s Bachem. A kdo by ještě neměl českých stop v saské metropoli dost nebo byl znaven putováním po hudebních památkách, může zážitky vstřebat ve skoročeské hospodě U Fleků.

Tagy: Německo hudba památky

Zdroje: ČTK