Stejně jako mnoho dalších Mexičanů si i Estrada myslí, že v zemi plné násilí, korupce a sociální nespravedlnosti není co slavit. Na druhou stranu uvedení filmu, který je k současným poměrům ostře kritický, poukazuje na to, jak dalekou cestu země urazila. Film vznikl za finančního přispění státu a nikdo se jej nepokusil nikterak cenzurovat. "Už to je podle mne obrovský pokrok," hodnotí Estrada míru mexické sebereflexe.

Národ si připomíná povstání, ve kterém kněz Miguel Hidalgo sešikoval v boji proti španělské nadvládě indiány a chudé farmáře. Hidalgo byl sice zajat a popraven, povstání ale vedlo k uznání nezávislosti Mexika v roce 1821. Mexiko si nezávislost tradičně připomíná 15. a 16. září.
"Výročí by mělo vzbuzovat naději, letošní oslavy ji ale nepřinášejí," říká ekologický aktivista Alejandro Calvillo. "Nacházíme se v době hluboké krize."

Silná migrace

Proč nemohlo výročí přijít v roce 1977, kdy do Mexika proudily peníze z prodeje ropy? Nebo v roce 1993, kdy Mexiko vyjednalo s USA Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA), vnímanou jako cesta k lepší budoucnosti? Nebo v roce 2000, kdy země zažila první demokratické předání moci ve své historii? Všechna tato vítězství vyšla vniveč. Zásoby ropy se tenčí, dohoda NAFTA nezvýšila příjmy běžných obyvatel a nedokázala zamezit migraci. Zdá se, že současný stav kvůli absenci nezávislých iniciativ a nezávislých kandidátů jen posiluje moc tří hlavních stran.

Srpnový výzkum americké agentury Pew Research Center ukázal, že 79 procent občanů není spokojeno s mexickou vládou. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton přirovnala zemi sužovanou násilím a drogovou kriminalitou ke Kolumbii před dvaceti lety.

Bezpečné místo pro uprchlíky?

Mexiko ztrácí svoji ekonomickou i politickou pozici. Dělníci v Číně, kteří dříve dostávali platy, nad nimiž jejich mexičtí kolegové ohrnovali nos, již nyní vydělávají více. Role Mexika jako bezpečného místa pro uprchlíky byla silně otřesena srpnovým masakrem, při kterém členové drogových gangů zabili 72 uprchlíků především ze Střední Ameriky.

"Jsme vstřícní a pohostinní lidé, o tom není pochyb, ale s hrůzou zjišťujeme, že se z nás stal zkorumpovaný a krvelačný národ," píše v jednom ze svých periodik mexická katolická arcidiecéze.

To jediné, co zřejmě mohou Mexičané oslavovat, je jejich odolnost a houževnatost. "Neutečeme a nedovolíme, abychom byli poraženi," říká Víctor Suárez, který po vzniku NAFTA založil sdružení, které pomáhá okolo 60.000 drobným zemědělcům s vývozem obilovin.Za posledních 15 let ale roste počet farmářů, kteří za lepším živobytím emigrovali do USA. Někteří byli naverbováni do drogových gangů nebo začali pěstovat marihuanu a opium. V zemi, kde přibližně deset procent obyvatelstva emigrovalo do zahraničí a dalších 33 procent útěk zvažuje, je již rozhodnutí zůstat silným občanským postojem.

Druhá tvář

Mexiko má ale i civilnější stránku. Příslušníci střední třídy se často cítí ignorováni uprostřed záplavy zpráv o násilí a drogové kriminalitě. "Nebezpečné, násilné, tragické, zkorumpované a cynické Mexiko není tím státem, do kterého patří většina Mexičanů," napsal v nedávném otevřeném dopise významný intelektuál Manuel Arango.

"Miliony lidí, kteří chodí každý den do práce i přes protesty, které občas blokují dopravu, lidí, kteří pracují, aby zajistili živobytí pro sebe i pro své rodiny - toto neviditelné Mexiko je tím skutečným Mexikem," obhajuje zdravé základy mexické společnosti Arango.