Do vybudování železnice byla i hlavní dopravní tepnou amerického Středozápadu, když ji brázdily typické parníky s obřím kolovým pohonem, které dennodenně převážely lidi i materiál - nakonec v některých úsecích fungují dodnes, i když už jen jako turistická atrakce.

Návraty do dětství

Je stále dost zájemců, toužících se - alespoň na chvíli - vrátit do starých, dobrých časů, kdy na podobné kocábce pracoval nenápadný mladík Samuel Lenghorne Clemens, z něhož se později vyklubal slavný romanopisec Mark Twain.

Jeho poutavé knihy o dobrodružstvích dvou kluků, Toma Sawyera a Huckleberyho Finna inspirují i dnes mnohé romantiky k tomu, aby navštívili místa, kde jejich oblíbení hrdinové - či lépe řečeno jejich stvořitel - žili, což je okolí městečka Hannibal v Missouri.

A nebudou ze současnosti ani moc zklamáni, mnohde se toho totiž až tolik nezměnilo, velkolepé domy původních majitelů stále stojí poblíž plantáží, pro jedince s fantazií není těžké představit si, jak na nich od rána do večera v potu tváře dřeli otroci.

I když podle některých historiků je jejich nelidské týrání a bičování spíš literární licence než pravda, v zájmu „plantážníků“ totiž bylo, aby mohli pracovat, a na to museli být zdraví a silní.

zdroj: tisková zpráva

Otroci se měli?

Zachoval se i dopis přistěhovalce, který píše do rodné Anglie: „Otroci mají hezké domky s krbem a malou zahrádku, pravidelný přísun jídla a několik kusů oděvu, poskytovaných jim dvakrát za rok, o takovém přepychu se může chudým evropským dělníkům jen zdát!!

Pochopitelně to ale až taková idyla nebyla, život v nejistotě, kdy mohli být kdykoli prodáni a nemuseli se už nikdy setkat s vlastní rodinou, určitě příjemný nebyl. Ale jedno plus asi otroctví přece jen mělo, díky němu vznikla typicky černošská hudba.

Z té ostatně vychází většina současných hudebních stylů - tedy kromě těch, které mají na svědomí počítače. Protože měli dispozici jen pár nástrojů a hlavně ty levné - harmonika, atd. - přišly ke slovu různé předměty denní potřeby.

Například valcha, lžíce, ale hlavní vliv měl - a má - nenapodobitelný sborový zpěv. A jelikož mají rytmus opravdu v krvi, dokázali vytěžit z minima maximum.

Hudba a ryby

Stále lze na ulicích mnoha měst vidět místní jak si jen tak pro zábavu hrají a poslouchat je, patří k zážitkům nejen pro hudebního znalce. Další, co tuto oblast proslavilo, je rybolov.

Už Indiáni z kmene Algonquin, kteří mají název veletoku „na svědomí“  - v jejich jazyce znamenalo Misi Sipi - Velká voda - věděli, že je velkou zásobárnou rybích pochoutek, což ostatně platí dodnes, většina těch, co se objeví na americkém trhu, pochází odsud.

I v současnosti ovšem brázdí řeku obávaní aligátoři a velcí hadi, bažiny, z nichž vykukují prastaré vrásčité kmeny, či obrovské trsy cypřišů, pro ně vytváří ideální prostředí, stejně jako pro žáby.

Člověku se ale - i přes všechny ty hrůzostrašné historky vyhýbají - nejen podél břehů, i daleko od nich jsou vidět místní děti, jak se bez obav koupají. Řeka je splavná pro velké říční lodě již od města Minneapolis, to je v délce 3 130 km takže popsat všechna její zákoutí a proměny by bylo spíš na román.