Místo, kde potkáte Hitlera i Stalina najednou, změnilo adresu

- Zajímavosti autor: Danica Klein

Muzea voskových figurín nejsou novinkou; přesto i v době počítačových technologií a videoprojekcí svými instalacemi zasazenými do konkrétního historického prostředí lákají zvědavce.

Zdeněk Kočík zpřístupnil první pražskou kolekci v roce 1997, časem k ní přidal pobočky na Karlštejně a v Českém Krumlově. Pražská expozice právě změnila adresu, zájemci ji od 1. července najdou v Celetné ulici u Staroměstského náměstí.

Panáky vyvedené z vosku

Atraktivním pozadím pro "panáky věrně vyvedené z vosku" je právě tento renesanční dům, v jehož třech podlažích je soustředěno přes osm desítek figurín. V první části se návštěvníci ocitnou ve středověké Praze doby Karla IV. a Rudolfa II., prohlédnou si alchymistickou dílnu i ukázky středověkých řemesel.

Další část ukazuje velikány českého kulturního a politického života, jako jsou Alfons Mucha, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Franz Kafka, Tomáš Garrigue Masaryk, Karel Čapek a další.

Samostatnou součástí je tribuna světových diktátorů a tyranů, z níž na příchozí shlížejí z vosku vyvedení Adolf Hitler, Mao Ce-Tung, Klement Gottwald, Lenin a Stalin.

Podobné muzeum v Amsterodamu

Celé jedno patro je věnováno celebritám z prostředí českého a světového sportu, kultury a politiky. Návštěvníci zde poznají Jaromíra Jágra, Martinu Navrátilovou, Emila Zátopka, Andyho Warhola, Pabla Picassa, Salvadora Dalího, matku Terezu, dalajlamu, Jacka Nicholsona, Lady Dianu, Vladimíra Menšíka a Vlastu Buriana. Porovnat svou představu s voskovou kopií mohou i v případě Karla Gotta, Heleny Vondráčkové, Anety Langerové, Micka Jaggera, Tiny Turnerové a dalších osobností české a světové pop music.

Kočík prý podobné muzeum kdysi viděl v Amsterodamu. Bylo pobočkou mnohem slavnějšího muzea londýnského a hned ho napadlo, jak by bylo báječné pokusit se o podobnou expozici v Praze. Nakonec na to čekal celé čtvrtstoletí.

Podobně snad každý, kdo se v letech uvolnění koncem 60. let dostal do Londýna, si proslulé Muzeum madame Tussaud nenechal ujít. Tato legenda - modelářka voskových figurín žila v letech 1761 až 1850.

Zatímco tato slavná žena, která první stálou výstavu otevřela na Baker Street už v roce 1835, kvůli některým modelům chodila v době francouzské revoluce do márnice a přehrabovala se mezi hlavami setnutými gilotinou, aby jim sejmula masku, dnes je technologie jiná a sádrových odlitků tváří skutečných lidí se nepoužívá.

Volná ruka

"Nejprve sochař udělá hliněnou bustu, která se odlije do formy, z níž vzniknou první dvě sádrové kopie. Z nich se zhotoví dutá vosková hlava, kterou musí maskér oživit," uvedl Kočík. Vlasy nejsou parukou, ale jsou jednotlivě vpichovány do pokožky. Zrovna tak obočí není nalepené, a tak zhotovení jedné figuríny od zadání k možnosti ji vystavit trvá zhruba půl roku. Tělo je sádrové, ovšem ruce má z vosku.

Volnou ruku mají odborníci pochopitelně u osobností z historie, kdy nikdo neví, jak dotyčný doopravdy vypadal. S těmi žijícími je to horší, ovšem skutečná podoba se dává dohromady většinou jen z fotografií.

Tagy: cestování Praha zajimavosti

Zdroje: ČTK