Podle mluvčího Světového programu pro výživu (WFP) v rámci OSN je situace nejhorší ve venkovských oblastech. Podle průzkumů trpí 16,7 procent dětí mladších pěti let akutní podvýživou. Podle odhadů WFP potřebuje v současné době potravinovou pomoc přibližně 7,3 milionu lidí, což je přibližně polovina nigerské populace.

Vojenská junta, která v únoru svrhla vládu prezidenta Mamadoua Tandji, přislíbila poskytnout na humanitární pomoc více než 21.000 tun potravin a rozhodla se spolupracovat s humanitárními organizacemi. Krizi v roce 2005 zhoršoval odpor prezidenta Tandji, který zlehčoval rozsah hladomoru a varování mezinárodních organizací označil za propagandu.

Niger nemá žádný systém zavlažování. Každoroční úroda je proto přímo závislá na množství srážek. Ty byly letos podle odborníků tak nízké, že se kromě běžných plodin neurodily ani plodiny více odolné a uhynulo i velké množství dobytka a domácí zvěře.