Ondřejovská hvězdárna
Stovky návštěvníků ročně přivítá hvězdárna v Ondřejově u Prahy. Přestože je součástí Astronomického ústavu Akademie věd ČR, dveře laické veřejnosti nezavřela. Patří mezi osm observatoří ve Středočeském kraji.
Od ostatních sedmi se ale odlišuje nejen tím, že se plně věnuje vědecké činnosti. Je z nich zároveň nejstarší a nejslavnější. Před více než 100 lety ji na kopci zvaném Manda založil Josef Jan Frič. Do provozu byla uvedena v noci na 2. srpna 1906.
"Ondřejovská observatoř je ve světě dobře známa, její pozorovací programy jsou propojeny s programy jiných světových center, ale například i s programy kosmickými," řekl její ředitel Petr Heinzel. Mezi úspěchy vyjmenoval třeba takzvaný Příbramský meteorit. Šlo o zcela unikátní případ nalezení meteoritů po předchozím určení jejich dráhy v zemské atmosféře, a z toho i místa dopadu. Podobný úspěch zaznamenali ondřejovští vědci také nedávno, když objevili meteorit Neuschwanstein v Bavorsku.
Podle Heinzela má hvězdárna velkou tradici ve výzkumu Slunce a jeho aktivity a vlivů na Zemi. Vědci studují zejména sluneční erupce. Zakladatelem tohoto směru v Ondřejově byl Zdeněk Švestka, který se zúčastní i nadcházejícího srpnového pražského kongresu Mezinárodní astronomické unie (IAU). V Praze IAU zasedala už v roce 1967 a Ondřejovští při této příležitosti uvedli do provozu velký dalekohled se zrcadlem o průměru dva metry. Pomocí něj zdejší astronomové objevili například takzvané dvojhvězdy s obálkami a získali řadu významných informací o hvězdných soustavách.
Hvězdárně se poměrně daří modernizovat přístrojové vybavení, a to z peněz akademie věd, grantů, případně od ministerstva školství. S jejich pomocí třeba zmodernizovala dvoumetrový dalekohled, dva sluneční dalekohledy se spektrografy a rádiové teleskopy. Postavila nové tzv. bolidové kamery na automatické fotografování velmi jasných meteorů. Jednu z nich vystaví i ve stánku astronomického ústavu na pražském kongresu. Podařilo se jí také zkonstruovat některé kosmické přístroje. Prostředky vložené do modernizace se v posledních letech podle Heinzela pohybují v řádech milionů až desítek milionů korun.
Ondřejovská observatoř úzce spolupracuje i s českými lidovými hvězdárnami. Její astronomové se například s kolegy z Úpice podílejí na výzkumu Slunce při úplných zatměních. Během letních měsíců lze ondřejovskou hvězdárnu navštívit každou sobotu a neděli. Výjimkou bude víkend 19. a 20. srpna, kdy se v ní uskuteční exkurze pro účastníky kongresu IAU. Náhradou za toto omezení se observatoř otevře mimořádně i ve všední dny od 14. do 25. srpna.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 28.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,250 | 25,370 |
USD | 23,810 | 23,990 |