Památkáři v Plzni pomáhají pátrat po osudech smutečního kočáru

- Cestování autor: red

Plzeňští památkáři pomáhají s pátráním po osudech zajímavé technické památky, smutečního kočáru firmy Brožík. Byl vyroben před asi 110 lety a jde o největší smuteční kočár, jež proslulá plzeňská firma vyrobila.

Kočár zřejmě sloužil potřebám města Plzně, dosud je ale obestřen tajemstvím. Památkáři proto vyzývají veřejnost, zda by jim nepomohla rozkrýt příběh této unikátní památky, informoval mluvčí plzeňských památkářů David Růžička.

"Kočár získal před několika měsíci ze zahraničí pro své muzeum Václav Obr, ředitel Muzea historických kočárů v Čechách pod Kosířem," uvedl.

Na památce jsou zdobné prvky z doby, kdy v Plzni vedle historizujících slohů vládla secese, na boční stranách je složitý plzeňský znak. "To prozrazuje, že měl sloužit potřebám Plzně. Zdá se, že vyprovázel na poslední cestě nejednu významnou plzeňskou osobnost," dodal Růžička.

Podrobnosti k osudu kočáru ale chybí. "Máme tak vlastně kočár, ale chybí nám k němu příběh," uvedl pracovník muzea Milan Novák. Obr, jenž na kočár narazil nejprve na fotografii, považuje nález za objev století svého druhu. Původně si myslel, že kočár už neexistuje. "Naprosto nečekanou shodou okolností se mu však podařilo na památkou narazit. Jistá italská firma ji měla uskladněnou v Napajedlích a zkoušela kočár prodat zahraničním zájemců za milion," přiblížil Růžička. Italský majitel jej získal v Praze před 12 lety, částečně opravil a snažil se prodat.

Historie spojená s rumburskou smlouvou

Pátrání po osudech kočáru zaujalo i plzeňské odborníky. Pracovníci archivu města Plzně zjistili, že v podobném a nejspíše totožném kočáře byly v roce 1917 vezeny ostatky plzeňského purkmistra Václava Petáka a v dubnu 1919 ostatky Františka Nohy a Stanka Vodičky, popravených organizátorů takzvané rumburské vzpoury. Archiv poskytl i dobové snímky. "Z nalezených fotografií nelze ale kočár přesně identifikovat," dodal Růžička.

Odborníci nyní budou pátrat také po tom, zda kočár není totožný s tím, v němž byl na poslední cestě od plzeňské radnice ke hřbitovu vezen spisovatel Karel Klostermann. O jakoukoliv stopu z jakéhokoliv období existence kočáru ale žádají i veřejnost. Pomoci mohou dobové fotografie, kresby a podobně.

Firma Brožík v Plzni fungovala od roku 1882, roku 1891 jí propůjčil císař František Josef I. dokonce titul "dvorního dodavatele kočárů". Vedle kočárů začala časem vyrábět i saně, omnibusy a mimo jiné i karoserie prvních plzeňských tramvají. Zboží vyvážela do celého světa a dodávala je i na dvory aristokratů. Před první světovou válkou zařadila do výrobního programu také automobilové karoserie. Skončila v důsledku znárodnění po roce 1948.

Tagy: Plzeň

Zdroje: ČTK