Dracula je hrdinou stejnojmenného románu irského spisovatele Brama Stokera. Ten se inspiroval skutečnou historickou osobností – Vladem III., který však s velkou pravděpodobností neměl s upíry nic společného. Dodnes je však na Vlada III. pohlíženo z mnoha úhlů, zatímco v Rumunsku je často považován za národního hrdinu, v ostatních zemích má jeho jméno nádech strachu, pohoršení i averze.

Ne příliš idylické dětství

Malý Vládík se narodil v Rumunsku v roce 1431 do rodiny valašského knížete Vlada II., přezdívaného jako Dracul podle členství v uherském rytířském řádu Draka. Odtud také vzešla přezdívka jeho syna – Dracula.

zdroj: tisková zpráva

Vlad III. byl v deseti letech zadržován na istanbulském dvoře jako rukojmí místo svého otce a propuštění se dočkal až po jeho zavraždění. Celý život toužil otcovu smrt pomstít a možná i odtud pramenila jeho nesmiřitelná a krutá povaha. Je třeba říci, že ačkoliv se Vlad III. dává často do souvislosti s oblastí Transylvánie, jeho působištěm bylo rumunské Valašsko.

Velký bojovník

Valašsko si však musel nejdříve vybojovat v uhersko-osmanských bojích, po kterých začal vést velmi tvrdou protiosmanskou politiku. Jedním z výsledků byly mnohočetné nájezdy na Turky. Jejich vládce, sultán Mehmed II., pak zareagoval obsazením Valašska a Vladovi nezbylo nic jiného, než se přesunout do Transylvánie.

Odtud nabídl uherskému králi Matyáši Korvínovi zorganizování křížové výpravy. Ten sice souhlasil, ale nakonec jen zpronevěřil peníze, které na výpravu dostal od papeže a rozhodl se nepohodlného Vlada odstranit.

Vlad byl tedy zatčen a odvezen do Visegrádu. Poté strávil několik let v domácím vězení v Budíně. Přesto se nevzdal a v roce 1475 se už s konečnou platností ujal vlády nad Valašskem. Moc dlouho si svého panování ale neužil, protože o rok později jej dostihla smrt. Dodnes se vedou dohady o tom, zda zemřel v boji proti Turkům nedaleko Bukurešti nebo byl zavražděn.

Vláďa (se) zlobí

Vlad III. nebyl nazýván jen Draculou – občas jej můžete najít i jako Narážeče nebo Napichovače. Tato přízviska získal na základě svých ukrutných činů, o kterých se dochovalo mnoho veselých historek. Je samozřejmě otázkou, nakolik jsou pravdivé.

Jeden příběh vypráví o tom, že Vlad nechal připravit velikou hostinu a pozval na ni chudé obyvatele z celé země. Zlatým hřebem příjemného posezení bylo upálení všech hostů. Vlad pro to měl ale logické vysvětlení – chtěl jim ukrátit trápení a snížit bídu v zemi (doufejme, že se tím jednou neinspirují i naši politici).

Další historka popisuje Vlada v záchvatu vzteku, kdy svoji těhotnou milenku pořezal tak nešikovně, že jí z břicha vyhřezl plod.

Přezdívky Napichovač a Narážeč však Vlad získal především pro svoji zálibu napichování lidí (někdy i zvířat) na kůl. A jeho fantazie byla opravdu velká – mezi kůly s hnijícími mrtvolami dokonce nechal uspořádat jakýsi piknik. Na druhou stranu byl Vlad III. podle historiků velmi vzdělaný a inteligentní člověk a skvělý válečník. Podporoval i církev a zasadil se o šíření křesťanství.

Úplnou pravdu se už asi nedozvíme, je ale třeba říci, že v době, kdy Vlad žil, nebyla taková zvěrstva něčím neobvyklým. Stejně krutě si vedli i jeho turečtí protivníci.

Více naleznete na StudentPoint.cz.