Poznejte Norsko III.

Letní sezona, kdy můžete spatřit půlnoční slunce nad polárním kruhem, je poměrně krátká a trvá přibližně od začátku června do konce srpna. Když zemi navštívíte mimo hlavní letní sezonu, zjistíte, že turistické kanceláře, muzea a jiné turistické atrakce mají redukovanou návštěvní dobu, hotely postupně stahují svoje více než velkorysé sezonní slevy a autobusy, trajekty a vlaky se řídí dle omezeného jízdního řádu. Nicméně i pozdní květen v Norsku má svoje kouzlo, zvláště pak podaří-li se vám zastihnout jen velmi krátce trvající jaro, ačkoliv je velice těžké přesně určit dobu jeho příchodu. Norské jaro je překrásné. Obzvláště díky fjordům s myriádami valících se kaskád a vodopádů vytvořených tajícím sněhem a taky díky spoustě divoce rostoucích květin.

Jestliže si pro návštěvu Norska vyberete dřívější termín, od konce března do začátku května, pravděpodobně naleznete jen nepříliš přitažlivé a vůbec ne lákavé pozůstatky zimy — země je pokrytá špinavým sněhem a ledem, asfaltové cesty jsou plné prachu ze znečištěných pneumatik, města jsou po zimě umazaná a krajina je bez výrazu. Naopak podzim je pro návštěvu mnohem příznivější. V září je země často zalitá jemným slunečním svitem odcházejícího babího léta.

Můžete také přicestovat v zimě, v období zimního slunovratu, kdy však nedostatek světla deprimuje dokonce i místní obyvatele, a proto je lepší přijet do Norska v období od počátku února do poloviny března. Největším lákadlem, které vábí cestovatele v tomto období, jsou nevyčerpatelné možnosti vyžití se v zimních sportech a radovánkách — rybaření v zamrzlých vodách, jízda na psích spřeženích a velice populární běh na lyžích i sjezdové lyžování a ski-alpinismus a v poslední době oblíbená jízda na sněžných skútrech.

Z různých zemí se do Norska pořádají lyžařské zájezdy, ale pro lyžaře je většinou atraktivnější, a samozřejmě také levnější, strávit několik dní lyžováním na místech, která si sami vyberou a která se zájemcům zrovna naskytnou. K dalším atrakcím zimního pobytu v Norsku patří samozřejmě polární záře (Aurora Borealis), která je výrazně patrná na dalekém severu v období mezi listopadem a únorem. Jestli máte potřebné vybavení k pobytu na mrazivém severu, vypravte se za polární kruh právě v tuto roční dobu. V tomto období je dokonce velmi pravděpodobné, že se vám podaří letmo zahlédnout polární záři i v daleko jižněji položeném Oslu.

Podnebí Norska ovlivňují dva základní faktory: poloha na severu Evropy, zčásti i za polárním kruhem, a poloha na západním okraji pevniny Eurasie při pobřeží Atlantského oceánu. Vzhledem k severské poloze je to podnebí poměrně mírné, ve stejných zeměpisných šířkách jsou teploty vzduchu na jiných kontinentech podstatně nižší. Uvádí se, že v okolí souostroví Lofoty za polárním kruhem je největší kladná teplotní anomálie na zemském povrchu +24 °C, to znamená, že je tam průměrná lednová teplota vzduchu o 24 °C vyšší než přísluší dané zeměpisné šířce. Je to způsobeno Golfským proudem, jenž přináší vodní masy ze subtropických šířek Atlantského oceánu k norskému pobřeží, který až na daleký sever k Severnímu mysu v zimě nezamrzá. Právě díky Golfskému proudu si pobřežní oblasti Norska udržují přímořské klima po celý rok a nejteplejšími měsíci jsou červenec a srpen. Zato pak vnitrozemí je charakteristické extrémními klimatickými výkyvy — v zimě je velmi chladno a léta bývají velmi horká, kdy se teplota může vyšplhat neuvěřitelně vysoko. Měsíce leden a únor jsou ve všech oblastech země nejchladnějšími měsíci v roce. Déšť je všedním a častým úkazem po celý rok ve všech regionech, obzvláště pak na západním pobřeží, ačkoliv i zde se můžeme setkat s různými místními odlišnostmi.