V jižním Vietnamu trvá období sucha obvykle od prosince do konce dubna a prší od května do listopadu. Musíte si ale uvědomit, že většina vláhy spadne v prudkých odpoledních bouřkách, takže počasí vám nemusí působit tolik potíží, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale například v deltě Mekongu je v tomto období třeba počítat se záplavami, které již cestování dokáží dost výrazně znepříjemnit, ne-li zcela znemožnit. Denní teploty na jihu jen zřídka klesají pod 20°C , občas mohou vystoupat až na 40°C, samozřejmě hlavně během nejteplejších měsíců roku (březen, duben a květen). Podnebí v Centrální vysočině je velmi podobné, ale teploty jsou tu vzhledem k vyšší nadmořské výšce o něco nižší, a to především v noci. I zde mohou monzunové deště přicházející od května do října znesnadňovat dopravu, hlavně pokud míříte do odlehlejších částí oblasti, kde prudké přívaly čas od času strhnou celé části silnic a zcela odříznou vzdálenější osady.

Severní Vietnam si od října do prosince užívá teplé a slunečné počasí, ale poté přichází chladná zima doprovázená takřka neustálým mrholením, které klidně může trvat bez jediné přestávky i několik dnů. Teploty začínají opět stoupat v březnu a vytrvale míří k letním maximům, která se od května do srpna pohybují − víceméně příležitostně − kolem 40° C. Průměrné teploty se v Hanoji a okolí naštěstí drží u podstatně přijatelnějších 30°C. Léto je zde ale zároveň obdobím dešťů; po vydatných srážkách je v nízko položené deltě Rudé řeky nesnesitelně horko a vlhko, navíc zde neustále hrozí nebezpečí záplav. Podobný popis klimatických poměrů lze vztáhnout i na severní hornatou část země, i když i zde jsou samozřejmě teploty v průměru podstatně nižší a ve vyšších polohách se v zimě můžete setkat dokonce s přízemními mrazíky nebo sněhovými srážkami (prosinec až únor).

Vietnamskou měnou je dong, který se označuje písmenem „d“ nebo mezinárodním kódem VND umístěným za příslušnou sumou – např. 1 000 d, 10 000 VDN a tak dále.

Vietnamská kuchyně je lehká, plná jemných a vybraných chutí a neuvěřitelně pestrá. Ačkoli v mnohém vychází z čínských pokrmů, má vietnamská kuchyň svou vlastní osobitou kulinářskou tradici: používá bylinky a sezónní produkty než omáčky a vařené a dušené pokrmy dostávají přednost před smaženými jídly.

Na jihu země, pod vlivem indické a thajské kuchyně, se do jídel přidává kari a koření, zatímco v ostatních regionech používají řadu osobitých specialit typických pro ten či onen kraj, v tomto ohledu vyniká zejména jídlo z okolí měst Hué a Hoi An. Buddhismus do Vietnamu přinesl vegetariánskou tradici, zatímco o dost později sem s Francouzi přišel chléb a mléčné výrobky, nadýchané pečivo a současná kavárenská kultura.

Pokud se rozhodnete používat ve Vietnamu svůj mobilní telefon, nejprve se zeptejte svého operátora, jestli tu bude plně funkční. Přestože místní společnosti své potenciální zákazníky rády ujišťují, že používání mobilních telefonů je naprosto bezproblémové, mnozí z nich bývají po příjezdu dost zklamaní.

Ve velkých městech a vyhlášených turistických centrech nebudete mít s připojením na internet žádné velké potíže, k dispozici jsou tu desítky internetových kaváren a přístup na síť nabízí také většina velkých mezinárodních hotelů.Všichni zahraniční turisté potřebují pro vstup do Vietnamu vízum.

Základní jednorázová turistická víza obvykle platí třicet dnů, ale většina velvyslanectví vydává povolení k pobytu také na tři měsíce a déle a běžně bývají k dispozici také víza pro více vstupů. Běžná doba pro vyřízení žádosti je jeden týden.

Zdroj informací: ROUGH GUIDE, Nakladatelství JOTA