První Evropanka v ulicích Lhasy

- Zajímavosti autor: red

Záblesk, vzpomínka. Když přemýšlím, na který cestovatelský plamen by bylo vhodné si i po sto letech vzpomenout, napadá mne mnoho jmen. Jen jedno však nosila operní pěvkyně, tibetoložka, a první žena, kterou přijal Dalajláma.

V červnu 1912 vyrazila docentka a spisovatelka Alexandra David-Néel, zmocněna francouzskou vládou, do Barmy a Indie. Na všedních cestách spala ve skromném, jejím průvodcem zhotoveném stanu. Cestu se rozhodla spojit s návštěvou Dalajlámy, který tehdy emigroval do Kalimpongu v Britském Bhútánu. Byla první Evropankou, které se něco takového podařilo.

Jako orientalistka se také rozhodla vypátrat některé z tibetských religiozních rukopisů, které měly upřesnit  představu orientalistů o sanskrtských originálech. Ačkoliv jejím záměrem zpočátku vůbec nebylo dosáhnout přísně střežené Lhasy, nakonec stanula v jejích ulicích. Přesvědčil jí o tom prý nesmyslný zákaz, který znemožňoval cizincům pohyb po Tibetu v těch místech, která v dřívějších dobách mohli cestovatelé běžně navštívit.

„Co mě přimělo jíti do Lhasy, byl především absurdní zákaz … (který) je nyní vyhlášen proti cizincům, kteří chtějí projít územími, jimiž mohli cestovat libovolně ještě před několika lety …“ Vydala se do země, kterou její vlastní obyvatelé nazývali odjakživa Pödyul, a která léta bojovala s britskou nadvládou.

"Konec věků" nastal před rokem 1948

Ve své knize O žebrácké holi vyjadřuje zajímavý názor na vztah tibetských lámů k britským kolonistům.  Pacifisté bývali často bönisty (vyznavači původního tibetského náboženství) považováni za zpátečníky, jenže vyšší daně, které si vynutilo budování armády, postihlo právě nejnuznější obyvatele všech krajů Tibetu a armádu navíc v Tibetu vytvořili a využívali Britové. Bönisté tak sice kritizovali mírný postoj tibetských buddhistů, sami však nebyli schopni sestavit silnou armádu. To se ostatně stalo Tibetu osudným v roce 1950, kdy Tibet atakovala Čína. Izolace Tibetu a jeho naprosto nevyhraněná zahraniční politika, především s Indií a Nepálem, zapříčinila, že tato nádherná země padla do rukou mandarínům, kterým kdysi sama vládla.

Mimochodem, z roku 822 pochází listinná dohoda, v níž se obě země zavazují k vzájemnému respektování autonomie „do konce věků“. Podle Číňanů "konec věků" nastal někdy těsně před rokem 1948 ...

Na cestách francouzskou dobrodružku doprovázel tibetský lama Yongden. Mladý inteligentní lama dámě několikrát pomohl, a podporoval její přesvědčení, že v přestrojení za chudou poutnici může ujít nepříjemné pozornosti svého okolí.

Zajímavé jsou její popisy čínských zvyků, například těch, provozovaných na Kha-Karpo, tedy na „Supím hřbitově“, kde bývají v časech zabíjení lákáni supi na mrtvoly koní, bývají ubiti a na jejich mrtvá těla bývají lákáni další supi, které čeká osud jejich druhů. 
„Arjopové jsou oni žebraví poutníci, kteří se po celý rok v tisících potloukají Tibetem, přecházeje od jednoho posvátného místa k druhému … někteří arjopové se vydají na cestu úplně bez peněz, a spoléhají na dobročinnost …“

Velmi dobrodružné bylo jejich setkání s průvodem slovutného lámy. Jeho manželka se Yongdena a francouzské cestovatelky přímo zeptala, zda nejsou „Filipové“, tedy cizinci. Učinila tak při pohledu na jejich ruce, což oba, především David-Néelovou velmi znepokojilo. Nepříjemnou situaci však ve zdraví přestáli a zanedlouho se cestovatelce naskytl nevídaný pohled na prostou tibetskou domácnost, pohled, který před ní neměla možnost spatřit žádná Evropanek.  První bílá žena vkročila do zapovězené Lhasy a ukázala tam cestu ostatním.

Více naleznete na StudentPoint.cz.

Tagy: Tibet dalajlama