Hlavním důvodem pro likvidaci kopejkových mincí je cena - výroba jedné kopejky stojí 47 kopejek. Prodělečná je i ražba pětikopejkových mincí za 69 kopejek, ale návrh centrální banky zrušit i tyto mince parlamentní výbor nepodpořil. K 1. srpnu letošního roku bylo v oběhu 7,3 miliardy jednokopejek a 5,8 miliardy pětikopejek.

Kopejka má za sebou dlouhý a dramatický život, do finančního světa přišla v první polovině 16. století. Její název je odvozen od slova "kopí" (rusky kopjo), protože v době svého zrodu nesla na lícové straně vyobrazení boje svatého Jiří s drakem. Ruští pamětníci zvláště připomínají sovětské období, kdy za kopejku bylo možné pořídit zápalky a za pět svézt se metrem.

"Bez zbytečných nul se lidem bude žít lépe"

Kopejka už jednou z oběhu zmizela, bylo to v době hyperinflace v 90. letech minulého století. V roce 1998 se ale vrátila, když se nominální hodnota ruských peněz rázem tisíckrát snížila. Tehdejší ruský prezident Boris Jelcin se nechal slyšet, že "bez zbytečných nul se lidem bude žít lépe".

Podle průzkumů veřejného míněni je ochotno rozloučit se s jednokopejkou 49 procent Rusů, jen 18 procent je pro její zachování. Pětina dotázaných by zrušila všechny kopejkové mince a ponechala by jen rubly. Zatím ale v oběhu zůstanou mince s nominální hodnotou 5, 10 a 50 kopejek. Hodnota jedné kopejky je podle platného kursu rovna 0,006 koruny, tedy 0,6 českého haléře.