V minulosti byl masopust tradiční oslavou konce zimy a příchodu jara.  Závěr zimy představoval dobu vegetačního klidu, kdy se na zemědělských usedlostech jen dokončovaly drobné práce z předešlého hospodářského roku.

Soutěž o tlačenku

K velké účasti přispěla i pravá moravská zabíjačka a prezentace prací řeznických mistrů. Konala se i soutěž i nejlepší domácí klobásu a tlačenku.

Podle etnografů se říkalo se, že "kdo v masopustě moc dělá, v létě to odleží". Zároveň se však všichni připravovali na blížící se jaro, počátek nové hospodářské sezony.

S tím souvisela i řada symbolických magických úkonů a pověr, jimiž lidé chtěli zajistit velkou úrodu a prosperitu i ochranu před zlými silami a nepříznivými vlivy.

Program začal ráno a vyvrcholil velkým masopustním rejem všech zúčastněných a závěrečným pochováváním basy.

O zábavu postaráno

O zábavu se v Rožnově staral například souboru Kašava, který zahrál lidovou obchůzkovou hru o svaté Dorotě. Masopustní obchůzky se ujal soubor Světlovan z Bojkovic spolu s folklorní skupinou Limbora z Prečína.

"Návštěvníci si mohli zvolit nejlépe vybavený stánek s nejsympatičtější obsluhou. Také se mohli zúčastnit řeznické tomboly - šťastlivec vyhrál vepřovou kýtu," řekla Jaroslava Kvapilová z rožnovského skanzenu.

Valašské muzeum v přírodě, jak zní oficiální pojmenování rožnovského skanzenu, se skládá ze tří areálů - Dřevěného městečka, Valašské dědiny a Mlýnské doliny.

V areálu, který již v roce 1925 založili bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi, byly původně jen tři měšťanské domy. Nyní je v něm stovka typických valašských staveb. Každoročně se tam koná mnoho speciálních pořadů.