Tato šesticentimetrová soška ženy s obrovskými prsy vyřezaná z mamutí kosti se jmenuje Švábská venuše (též Venuše z Hohle Fels). Venuše byla objevena týmem vědců z Tübingenské univerzity na čele s archeologem Nicholasem Conradem v září 2008 při vykopávkách v jeskyni Holhe Fels u Schelklingenu severně od horního toku Dunaje v pohoří Švábská Alba na jihozápadě Německa. Veřejnosti byla představena loni 13. května.

Soška je vyřezaná do nejmenších detailů. Zdůrazněny jsou pohlavní orgány. Obličej, ruce a nohy naopak vůbec nejsou vypracované a jsou zmenšeny. Podle dnešních měřítek nalezené dílo hraničí až s pornografií.

Malinké očko na téměř neznatelné hlavičce sošky dokládá, že se figurka nosila zřejmě na krku. Podle badatelů mohlo takovéto zobrazení ženy souviset s kultem plodnosti nebo i představovat ideál krásy ve starší době kamenné. Soška ležela zhruba tři metry hluboko pod povrchem, asi 20 metrů od vchodu do jeskyně.

Lidé ze starší doby kamenné (600.000 až 10.000 let před naším letopočtem) vytvářeli sošky žen nejprve z kamene, kostí, parohů či mamutích klů, později z pálené hlíny. Různé sošky venuší - většinou mezi čtyřmi a 25 cm výšky - se nalezly od Španělska až po Sibiř.

Venuše (pojmenované podle římské bohyně lásky) představovaly v této době podle odborníků jakousi symbolickou pramáti rodu a při obřadech znamenaly tradiční "ochranné" lůno. Šlo ale o hluboce spirituální pojetí života v protikladu ke smrti, spíše než jen o jednoduchý sexuální symbol či idol krásy. Venuše také mohly být symbolem plodnosti, mateřství a zachování rodu. První takové venuše byly nalezeny v 60. letech 19. století ve Francii.

V posledních desetiletích byly nalezeny dvě velmi staré (asi 200.000 až 300.000 let) sošky venuší: venuše z Berechat Ramu (dlouhá 3,5 cm) byla objevena na izraelských Golanských výšinách v roce 1981, venuše z Tantánu (dlouhá šest centimetrů) byla nalezena v jihozápadním Maroku v roce 1999. Pokud by skutečně šlo o předměty vyrobený lidskou rukou, byly by tedy asi desetkrát starší než Švábská venuše. Většina odborníků se však přiklání k tomu, že jde v obou případech o jakýsi "kamenný samorost".