Muž gejšou?

Paradoxem je, že první gejši byli muži, ale v polovině 18. století se začaly prosazovat gejši-ženy, které se svým bílým make-upem a tradičním japonským šatem kimono okouzlily nejednoho Evropana. První gejša ženského pohlaví se objevila roku 1751 v nevěstinci v Kjótu. O padesát let později už byly gejšami výhradně ženy.

Malá ústa

Obličej a šíji si gejši natíraly bílým make-upem vždy však nechávaly na okrajích (u vlasů) nepatrný kus nenabarvené kůže, aby daly najevo že je barva jen ,,maska" a muže vzrušovalo vidět pravou tvář gejši. Totéž u šíje, kde se většinou malovaly dvě nebo tři čáry ve tvaru klínů, což má působit dramaticky a velmi eroticky. Obočí a oční linky si zvýrazňovaly uhlíkem z větvičky paulovnie plstnaté. Část rtů si natíraly pigmentovou směsí, tak aby jejich ústa vypadala menší než skutečná, což bylo v Japonsku považováno za ideál krásy.

Ústa gejšy | zdroj: ThinkStock

Ke kadeřníkovi se chodilo jednou za týden, neboť gejšin účes byl velmi pracný, kde se do vlasů se vtíral horký vosk, aby účes držel. Účesů je hned několik a aplikují se podle věku gejši a podle ročního období. Rovněž se měnily účesy podle módy. Jednim z nich je "Momovare", který nosily nejmladší gejši-učednice, další "Warešinobu", "Ofuku" (zjednodušená verze Warešinobu), "Kacujama" nebo "Sakko. Gejši-učednice nosí kimono s dlouhými kapsovitými rukávy a velmi výrazným obi, což je pás kimona, který se váže na zádech. Začíná u hrudní kosti a končí u pupíku. Obi vlastně kimono nedrží, o to se starají provázky a sponky, které se teprve pod obi skryjí. Samotný uzel obi je velmi složitý a je zapotřeba mnoho vycpávek, aby vypadal tak, jak má. Gejša-učednice nosí velké široké obi, které na zádech tvoři jakoby baťůžek, z něhož pokračují dlouhé visící kusy obi až na zem. Oblečení dospělé gejšy vypadá jednodušeji a více podtrhuje ženskou postavu a rukávy nejsou obvykle tak kapsovité jako u gejši-učednice. Obi je kratší a na zádech tvoří pouze malý uzlík, připomínající krabičku.

Účes gejšy | zdroj: ThinkStock

Mizuage

Do 50 let 20. století bylo gejšiným obvyklým krokem k dospělosti mizuage. Poté bylo díky zákonu o prostituci zakázáno. Když byla gejša - učednice dostatečně známá a oblíbená, mohla nabídnout k prodeji své panenství. Majitelka čajovny, kde byla gejša-učedince zaregistrovaná, začala mizuage nabízet nejbohatším zákazníkům gejšy a řídila následnou dražbu o mizuage. Muž, který nabídl největší částku pak měl to privilegium zbavit gejšu-učednici panenství. Poté se mnohdy gejša už s tímto zákazníkem nestýkala a pokud ano, nadále toto privilegium s gejšou spát neměl.

Významná součást japonské kultury

V západním světě se stalo slovo gejša synonymem japonské prostitutky, ale velmi neprávem. Za prvé pokud byla gejša úspěšná a krásná, stávalo se, že jí bohatý a vlivný muž nabídl milenecký poměr. Tento vztah byl veřejný a muž byl veden jako její "danna" (patron). Platil v době jejich vztahu (který trval většinou půl roku až rok) většinu jejích výdajů za bydlení, jídlo a školu a klasický hodinový honorář, za čas, který s ní stravil, avšak měl nárok na určité výsady. V podstatě to spíše připomínalo klasický milenecký poměr.

Za druhé tradiční japonská prostitutka nosila mnohdy stejně skvostná kimona i účesy, takže bylo velice jednoduché si je s gejšou splést. Jediný rozdíl byl v obi, které prostitutky zavazovaly zepředu. Po druhé světové válce se velmi rozmohlo cestování do Japonska, což se týkalo převážně amerických okupačních vojáků. Ti mnohdy nepoznávali rozdíl mezi gejšou a prostitutkou a požadovali od obojích stejné služby. V té době se Japonsko vzpamatovávalo z porážky ve válce a běžní lidé byli na pokraji zoufalství i svých finančních možností, neboť je aktivní válka velice vyčerpala. Proto mnoho gejš přistoupilo na to, že svým nejbližším zákazníkům dopřejí různá privilegia. Nejednalo se však o samozřejmost. Z toho důvodu také nebylo povolání gejši zakázáno v roce 1957, kdy byla zakázána prostituce.

Umělecké společnice dnes

V současnosti jsou zákazníky gejš převážně politici, obchodníci a šéfové podsvětí. Gejši mají za úkol konverzovat s hosty, tančit, zpívat, lichotit. Účet přichází poštou za několik dnů a při pěti hostech dosahuje kolem milionu jenů (několik set tisíc korun). Gejši bývají také najímány na důležitá obchodní jednání a schůze, aby jim dodaly lesku a účastníkům pocit luxusu. Pro samotné muže představuje gejša jejich úspěch. Gejša je mužovou důvěrnicí i komplicem.