Národní svatováclavská pouť se ve Staré Boleslavi konala již pátým rokem a lebka sv. Václava při ní zatím nikdy nechyběla. Pražský hrad přitom smí opustit jen se souhlasem pražského arcibiskupa. Jak se podařilo Staré Boleslavi takovou poctu získat? "Že se před pěti lety vrátila do Staré Boleslavi Národní svatováclavská pouť, je dílo malé skupiny lidí, do které patří i pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. Když tehdy při obnovení svatováclavské pouti do Staré Boleslavi lebku přivezl, vůbec jsme neřešili, jestli tím vzniká nová tradice. Už u toho ale zůstalo. Podobně se letos poprvé pouť konala se státními poctami. Budeme samozřejmě jenom rádi, když se i tento nový krok vyvine jako tradice," říká vedoucí Odboru kultury a cestovního ruchu Městského úřadu Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Milan Novák. Stojíme sotva metr od vzácné relikvie. Ani se tomu nechce věřit, po všech bezpečnostních opatřeních a slavnostních ceremoniích, které převoz ostatků provázely. Jen prezidentskou limuzínu s přepravní schránkou doprovázela na cestě od chrámu sv. Víta desítka motorek hradní stráže a policie. Kolona se na cestu vydala oproti minulým letům v mnohem silnější sestavě. Již dva dny předem navíc pendlovaly motorky s prezidentským vozem po silnici mezi Prahou a Brandýsem nad Labem-Starou Boleslaví v režii České televize, která si připravovala záběry pro zpestření přímého přenosu slavnostní poutní bohoslužby na Mariánském náměstí. Podstavec s lebkou světce váží skoro dvanáct kilogramů. Z krypty ji přitom na náměstí zpravidla přenáší sám kardinál Vlk. Katolickému týdeníku se letos se smíchem svěřil, jak půlkilometrovou cestu s takovou zátěží zvládá: "Snažím si opírat lokty o tělo, protože jinak bych tu tíhu neudržel ani minutu. Někdy mě také trochu napadá nechat se na část cesty zastoupit některým z kanovníků nebo jáhnem. Jsem ale kluk z venkova, takže nějakou tu kondici přece jenom ještě mám." Tentokrát nicméně provázel Svatováclavskou pouť takový liják, že lebka musela být celou cestu navíc i v prosklené schránce, a pomoc s relikvií proto byla nezbytná. Aby lebka lépe snášela vlhkost staroboleslavské krypty, strávila cestou z Hradu půldenní aklimatizační přestávku v bezpečí Týnského chrámu. Za tmy se pak konečně ocitla ve Staré Boleslavi, v románské kryptě sv. Kosmy a Damiána. Ta vznikla v 11. století nad původním hrobem knížete Václava. Světcův hrob v ní dnes připomíná tumba – vyvýšený náhrobek vyrobený k oslavám svatováclavského milénia v roce 1929. Lebka sv. Václava má své místo na oltáři martyria, místa, kde byl kníže zavražděn. Z vnější strany krypty dnes tuto událost připomíná v přilehlé Knížecí kapli mučedniště s působivým barokním sousoším Matyáše Bernarda Brauna. "Víme, že právě na tomto místě byl sv. Václav zavražděn u dveří do tehdejšího kostela sv. Kosmy a Damiána. Co nevíme, je, na kterou stranu od tohoto místa kostel stál, protože provádět archeologický průzkum je tu pochopitelně složité," říká asistent probošta staroboleslavské kapituly Marek Filipec. Původní kostel ustoupil v letech 1046–1052 stavbě baziliky sv. Václava. Její velikost, na tehdejší dobu mimořádná, svědčí o tom, že se jednalo o významné místo, které již tehdy přitahovalo velký počet poutníků.