Zákaz vyhlášený v roce 1428 prosadila církev a týkal se především svátků jako Velký pátek, velikonoční neděle, svatodušní neděle, Popeleční středa, celostátní půsty a Vánoce. Podle obhájkyně zrušení zákazu Kathariny Meileové stát nemá právo rozhodovat o aktivitách občanů ve sváteční dny. Stát a církev jsou již dlouho odloučeny, a tanec o svátcích je nanejvýš věcí církve. Poslankyně Meileová označila za paradoxní, pokud zákon nezakazuje v tanečních barech hudbě k tanci vyhrávat ani o dotyčných svátcích, ale občanům zakazuje tancovat. Proti zrušení zákazu hlasovali poslanci křesťanskodemokratické strany (CVP) a Švýcarské lidové strany (SVP/UDC). Podle poslance SVP/UDC Moritze Bachmanna je nepřípustné, aby bylo možné nerespektovat klid i v dosud hájených šesti svátcích. O přípustnosti či nepřípustnosti zákazu tance o svátcích se v Lucernu debatuje již několik staletí.