Původní název Česká Kamenice vznikl podle tekoucí říčky Kameničky, která historickým městem protéká. Díky nadmořské výšce 563 m.n.m., krásné přírodě a čerstvému vzduchu, uvažovali obyvatelé o zřízení Státní dětské ozdravovny, což se v budoucnosti ukázalo jako velice dobrý nápad. Už pár let po jejím zřízení tímto ústavem, specializujícím se na dětské diabetiky, prošlo více jak 20 000 pacientů.

zdroj: tisková zpráva

V období husitského revolučního hnutí byla Kamenice nad Lipou dobyta významným českým  šlechticem. Ten byl svými současníky nazýván „sloupem království tohoto a údem nejmocnějším“ .Právě za jeho vlády stoupla moc rodu Rožmberků, která se významně zapsala do dějin Českého národa. Nejedná se samozřejmě o nikoho jiného, než o Oldřicha II. z Rožmberka.

Poddanské město v minulosti mnohokrát měnilo majitele. Posledním rodem, který se zasloužil o jeho rozvoj a výrazný pokrok v oblasti infrastruktury byly Geymüllerové. Těm patřil zámek až konce druhé světové války.

Kamenický hrad

Dominantou historického města je místní hrad, který pochází ze 13. století. Prvními známými majiteli byli příslušníci rodu Benešovců, po jejichž vymření hrad chátral. Až koncem šestnáctého století  provedl Jan Milovec velké stavební úpravy, které nakonec vyústily v renesanční zámek s anglickou zahradou a arkádovým nádvořím. Mnohé úpravy probíhaly i za dalších majitelů. Věž nad branou byla vystavěna koncem osmnáctého století. Tehdy byl zámek opět upraven, tentokrát v barokním stylu. Dnešní secesní podobu zámek získal na začátku 19. století.

zdroj: tisková zpráva

V současné době je zámek ve vlastnictví Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Veřejnost si v něm může prohlédnout současnou sbírku uměleckého kovářství, součástí sbírky je v každém sále umístěn interaktivní program. Na své si přijdou i ti nejmladší. Děti si mohou vyzkoušet mechanismy zámků a klepadel a uvést do pohybu kovaného draka.

Nejstarší památný strom u nás

Stáří památné kamenické lípy, která se nachází uprostřed zámeckého parku, se odhaduje na 700 – 900 let. Její koruna dosahovala až do výše 24 metrů, ale v polovině devatenáctého století do lípy uhodil blesk. Koruna se rozlomila a zůstalo z ní pouze torzo. Ohromné větve, které dosahují šířky kolem dvaceti metrů, dodávají stromu respekt, jaký má málokterý strom u nás.

Pověst vypráví, že mohutný strom vyrostl z devatenácti vodorovných větví, na nichž byl později vybudován taneční parket.  Podle některých zdrojů byla lípa záměrně pěstována do šířky, nicméně taneční parket byl na lípě vystavěn až po zásahu bleskem roku 1824, který strom připravil o vrchol. Zdá se tedy pravděpodobnější, že samotný záměr výstavby parketu byl až důsledkem deformace stromu přírodní katastrofou, nikoli jeho příčinou.

Více naleznete na StudentPoint.cz.