Jako město bylo Český Krumlov poprvé uvedeno v roce 1309. Jeho význam se projevoval monopolním postavením v hospodářské oblasti, jako bylo např. výsadní právo vaření piva a provozování obchodu, které povolil ve své listině majitel hradu Jindřich III. z Rožmberka spolu se svým synem Petrem. V listině, která je dnes považována za nejstarší písemnou zmínku kutnohorských dob, nechal Jindřich zprostit rozestavěný dům na náměstí všech peněžitých dávek a daní.

Za zmínku stojí i mnohá privilegia, která Krumlov zařadila mezi nejvýznamnější města v Čechách tehdejší doby. „V obvodu města mělo platit jednotné vlastnické právo s výjimkou pivovarů, krčem a masných krámů, které mohou patřit pouze měšťanům. Příjmy cla, rychty, valchy na sukna si ponechávala vrchnost. Mosty a hradby kolem města byli povinni měšťané opatrovat a udržovat na svůj náklad“

Známý erb

O původu rodu Vítkovců, kteří v minulosti vládli v jižních Čechách a zvláště pak na Českokrumlovsku, se nám bohužel nedochovalo mnoho historických prací. Přetrval ovšem zájem o jejich rodinné znamení, růži. Pověst z šestnáctého století vypráví, že praotec rodu Vítek si zavolal před smrtí svých pět synů a každému rozdělil část majetku, součástí kterého  přidělil i zvláštní erb.

Státní Hrad a zámek

Od prvních let svého trvání byl hrad sídlem šlechty, která náležela k nejpřednějším v zemi. Páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců s pětilistou růží ve znaku, si zde vybudovali polovině třináctého století mocenský bod. Po jejich vymření převzali majetek s královým svolením Rožmberkové, kteří dali během tří staletí českokrumlovským hradním objektům vzhled, který je staví mezi přední památky světového dědictví UNESCO.

Z období gotického slohu se v horním hradu zachovaly až do dnešní doby některé, po stavební stránce, krásně řešené prostory. Z pozdně románské doby pocházejí okna s namalovanou hlavou Spasitele s dubovými listy, které jsou rovněž velkou památkou. V hradní kapli Rožmberkové uschovávali své rodinné listiny a z období pozdní gotiky pochází arkýř na čtvrtém hradní nádvoří, který v sobě nese znaky Petra z Rožmberka.

Svého největšího rozkvětu v minulosti dosáhl českokrumlovský hrad za doby posledních Rožmberků – Viléma a jeho bratra Petra Voka. Tehdejší stísněné prostředí gotického hradu nemohlo přirozeně vyhovovat nárokům na životní  styl renesančního šlechtice a bylo tedy třeba přikrčit k dalekosáhlým úpravám. Několik let předtím, než Český Krumlov změnil majitele, zde stál hrad nového typu – renesanční zámek. Koncem šestnáctého století si Vilém nechal zřídit druhou, podstatně větší zámeckou kapli, která byla přestavěna počátkem padesátých let osmnáctého století v pozdně barokním slohu.

Nepředvídatelný vývoj událostí v zemi, na začátku sedmnáctého století, napomohl k příchodu dalšího majitele, Jana Oldřicha z Eggenbergu. Tomu císař mu věnoval za prokázané služby i na úhradu zapůjčených peněz v Českém Krumlově vše, co získal Rudolf II. od posledního Rožmberka. Za dob třicetileté války sídlila ve městě i na hradě během války císařská posádka.

Z eggenberské doby pochází také původní budova zámeckého divadla. Na druhém nádvoří na straně k řece postavili Eggenbergové novou mincovní budovu, ze které se dochovali některé unikátní razící stroje a razící kolky. Poslední vládnoucí kníže Jan Kristián z Eggenbergu se rovněž jako Rožmberkové nedočkal potomků. Majetek po nich převzal rod Schwarzenbergů. Po druhé světové válce přišel do vlastnictví československého státu, který dbal na údržbu zámeckých objektů a zpřístupňuje je početným zájemcům.

Medvědi na českokrumlovsku?

První zmínka o medvědech v zámeckém příkopu pochází z roku 1707. Od té doby zůstal až na malé přestávky chov medvědů zachován. Od konce dvacátého století započala správa zámku Český Krumlov s rekonstrukcí a výstavbou nového medvědária v prostorách současného hradního příkopu.

Více naleznete na StudentPoint.cz.