"Knedlík je středoevropský kulturně-historický fenomén a je to pokrm poměrně dost starý. Představujeme dlouhou historii tohoto pokrmu, který je typický pro Čechy, Rakousko a Německo, zejména Bavorsko, ale i Slovensko a Slovinsko," uvedl Junek.

Tvůrci putovní výstavy shromáždili rozsáhlé dokumenty o historii knedlíků, kuchyňské náčiní, fotografie a pohlednice, údaje o tom, jak často se knedlíky vyskytují v lidových bájích a písních, či rozličné receptury. V Česku knedlík, ač oblíbený a považovaný za národní jídlo, do slovesnosti příliš nepronikl. V sousedním Německu se ale vypráví například legenda o tom, jak odvážná žena ubránila metáním touto kulovitou municí své město před vojsky Přemysla Otakara II. či husity.

Pouze v Karlových Varech existuje takzvaný knedlíkový den, který má být upomínkou na očekávaný pobyt pruských vojsk v roce 1866 a přípravy na jejich očekávané nasycení. Knedlík se výjimečně dostal i do české literatury, Jan Neruda v jednom fejetonu velebí švestkové knedlíky a přirovnává je k ženskému tělu.

Knedlíky se zapsaly i do novodobé historie v Německu. Obyvatel jednoho městečka v Bavorsku, jehož rozčiloval nízký přelet letadel nad jeho bydlištěm, ostřeloval letouny podomácku vyrobeným katapultem nabíjeným knedlíkovými koulemi a dosáhl toho, že letový koridor byl přeložen.

Spory mezi národy se vedou o "vynález" knedlíku a jeho označení. "Jan Hus ve svém traktátu o němčině píše, že Češi by místo původně německého slova knedlík měli používat název šiška. Ve Vídni se zase používalo i označení knedlik, které Vídeňané považovali za české slovo," řekl Junek.
Houskové knedlíky se původně spíše vařily v bohatších úrodnějších oblastech, bramborové v chudších, kde byla výchozí surovina dostupnější. Výstava končí 10. října.