U lidí, kteří Albánii milují, však okouzlení převáží nad rozhořčením. V Albánii jsou krásná starobylá města, půvabné pláže, velkolepá pohoří a vzrušující archeologická naleziště. Lidé jsou zde milí a pohostinní, flóra a fauna je rozmanitá a unikátní a místní kuchyně a víno jsou lahodné.

Mezi to, co návštěvníky okouzlí, patří Marubiho fotografie a Onufriho ikony, pelikáni v Divjakë a labutě v Drilink. Sníh snášející se na teqe na hoře Tomorri a sluneční paprsky odrážející se na šedivých střechách domů v Gjirokastëru. Západ slunce nad jezerem Fierzë a překrásné výhledy z místních hradů. Studené pivo na terase hotelu Tirana International s výhledem na Skanderbegovo náměstí, pstruzi v Bajram Curri a Pogradeci, parmice v Shëngjini a malé mořské ryby v Durësi. Jehněčí a opékané brambory, připravované v restauracích od Erseky po Thethi, a raki rozmanité síly a všech představitelných barev.

K tomu, co návštěvníky dohání k zuřivosti, v Albánii patří příšerný dopravní provoz a neomalení řidiči, otřesný přístup k odpadkům, který lze při vší slušnosti popsat jako nevšímavý, opomíjené historické objekty a muzea, kde někdy nenajdete popisky ani v albánštině, natožpak v jiných jazycích, a lidé, u nichž nedostatek důvěry ve svou zemi vyváží jen přesvědčení, že je krásnější než kterákoliv jiná.

Nejkrásnější jsou však na Albánii pravděpodobně lidé. Starší dámy v autobusech, které se vás budou vyptávat na váš sexuální život ve snaze řešit záhadu, proč jste ještě svobodní; děti toužící vás ohromit svou znalostí angličtiny; vesničané ukazující směr ke skalám nebo močálům, které nikdy nikdo jiný než blázniví turisté spatřit nechtěl; starostové, řidiči autobusů, hoteliéři, obchodníci, podnikatelé a všichni ostatní zanechají všech svých činností, aby vás provedli po svém městě, vesnici nebo čtvrti. Jsou okouzlující a zároveň nesnesitelní, stejně jako jejich země.

Zdroj informací:  Nakladatelství JOTA