Postupně bylo osidlováno mnohými národy, současný ráz jim však dali až Portugalci, kteří na ně připluli v roce 1432 a nejen, že je kolonizovali, ale poté také osídlovali svými krajany, takže dodnes patří k jejím autonomním regionům.

Ležela zde Atlantida?

Přes krásnou krajinu zůstaly „Azory“ dlouho bez povšimnutí, není zde totiž mnoho pláží. Pozornost k nim sice přilákal fakt, že jsou mnohými badateli považovány za místo, kde mohla ležet bájná Atlantida, nicméně masy turistů sem tato spekulace nepřivedla.

Naštěstí - hlavně pro devět malých ostrovů, z nichž se skládá. Každý je přitom specifický něčím jiným. Nejmenší, Corvo, obrovským sopečným kráterem (ostatně celé území má vulkanický původ) s půvabnými jezírky.

Santa Cruz da Graciosa pohledem na nádherné panorama jeskyně s podzemním jezerem, kam každý den od jedenácti až do dvou svítí slunce, stejně jako v největším městě Sao Miguel.

Památky i víno

I tam najdeme půvabné starobylé uličky s bývalými panskými domy, kostely a jinými pamětihodnostmi, které vytváří neopakovatelnou atmosféru. Podobný ráz mají i městečka na dalších ostrůvcích - Flores, Sao Horte či Terceira.

Na posledně jmenovaném se nachází - kromě starobylého centra s masivní pevností -  výstavný barokní palác známého rodu Bettencourt, zařazený mezi Světové kulturní dědictví.

Santa Maria se zase pyšní ideálními podmínkami pro vodní sporty, a také kaplí Nossa Senhora dos Anjos, kde se modlila posádka proslulé lodi (po níž ostrůvek ostatně nese jméno) Kryštofa Kolumba před dobytím Ameriky.

Sao Jorge je zase typický rybářský přístav, odkud lodi starousedlíků vyráží za úlovkem. A nakonec je tu Pico, španělsky špička či vrchol, podle sopečného kuželu, který se zdvíhá do výšky 2351 metrů a na jehož upatí lze nalézt vinice, rodící skvělé víno.