Majitel společností Student Agency a Orbix Radim Jančura na sebe strhl v posledních měsících mediální pozornost díky plánování projektu "žlutých vlaků" a následné mediální kampani proti sociálně-demokratických hejtmanům.  Rozhodnutí agentur výrazného dálkového autobusového dopravce a největšího prodejce letenek v Česku vstoupit nově také na železnici vyvolalo ostré reakce, ale i velkou podporu veřejnosti.

Všiml jste si, že i v rámci fenoménu dneška, na Facebooku, vznikla skupina,
která  vám vyjadřuje podporu?
Ano. Díval jsem se, že je ve skupině  "žlutých vlaků" přibližně 17 000 fanoušků.
Zájem, nás opravdu těší. Na Facebooku jsou to hlavně studenti a mladí lidé, kteří nám vyjádřili podporu.

Vedle ní  existuje skupina fanoušků vaší nabídky leteckého cestování. Pomohla paradoxně  ekonomická krize letecké  dopravě? Prodává se při klesajících cenách více letenek?
Cenu letenek neurčujeme my, ale letečtí  dopravci. Zatím nevlastníme žádná letadla. Jsme největší prodejci letenek a každá třetí letenka je prodaná u nás. Máme na to mírný vliv tím, že dostáváme speciální cenu od dopravců, kterou naše konkurence nedostává. Ale ceny jsou dané. Tím, že zkrachovalo Sky Europe a ČSA zrušila svůj projekt Sky, bohužel ceny letenek stouply, především co se týká evropských linek. U dálkových letů naopak klesají, ...takové ty Bangkoky, New Yorky a podobně.

Chystáte se rozšiřovat nabídku leteckých destinací?
Dnes se z Prahy nebo z Vídně dokážete dopravit prakticky kamkoliv. Společnosti se skupují, shlukují, trh se konsoliduje, aby mezi sebou trošku vyrušily konkurenci.

Máte-li v nabídce mezinárodních linek paralelně autobusové  i letecké, všiml jste si, čemu dávají vaši cestující přednost?
Jsou zákazníci autobusoví, kteří by na palubu letadla nevstoupili. Těch je samozřejmě daleko méně. Výhoda autobusu je, že když si kupujete jízdenku den předem, stojí stejně, jako když si ji kupujete s předstihem. U leteckých dopravců pak cena stoupá. Ale letenka na vzdálenější místa, jako je třeba Londýn, může vyjít daleko levněji než jízdenka. Když si ji koupíte včas. Jsou destinace do blízkých okolních zemí, u kterých je doba cestování autobusem a letadlem prakticky stejná, protože než se dostanete na letiště, projdete všechny kontroly a přepravíte se, strávíte tím stejnou dobu, jako kdybyste jeli autobusovou linkou.

Jak velká  je konkurence autobusových společností  specializovaných na mezinárodní spoje?
U nás je tím konkurentem především společnost Eurolines. Tohoto ruského velikána se nám  dnes už taky podařilo dostihnout. Je to dané hlavně tím, že máme na palubě stevardku, což je na dlouhých linkách pro naše cestující příjemné, stejně jako vybavení audia, videa a dalších věcí. A snažíme se být levnější.

Chcete při tomto úspěchu na poli letecké a autobusové dopravy, včetně vašich dalších jazykových a pobytových služeb, věnovat energii a většinu prostředků na zmíněný  železniční projekt, i když se zatím setkal s tolika překážkami? Vlaky jsou můj poslední cíl. Potom můžu v klidu umřít. Řekli jsme si, že veškeré peníze, které firma vydělá, půjdou na dobrou věc. Tou je právě železnice. A šance, že se skutečně otevře, je velká, protože se budeme snažit, aby nám Brusel pomohl.

Před jistým časem jste jako alternativu uvedl, že v případě neúspěchu přesunete své působení na Slovensko. Platí to ještě?
To bylo před dvěma lety. Teď  se nám otevřely nové možnosti železniční dopravy. Jsem doma v České republice a chci podnikat tady, ve své zemi.

Skutečně  by si společnost mohla v současné situaci  dovolit nákup nových
elektrických a dieselových vlaků Siemens za více než deset miliard korun?
V nabídkách jsme letos podepsali nákup za pět miliard. Samozřejmě v tomto projektu nejsme sami. Máme samozřejmě investory, protože jsou to obrovské peníze. Pro srovnání vlastní naše agentura autobusy za jednu miliardu. A kdybychom chtěli dělat nákup za pět miliard každý rok, je to najednou velký skok.

Proč  dáváte přednost právě společnosti Siemens?
Na každou trať se hodí jiný  typ vlaku. Když se podíváte na autobusy, jsou všechny stejné. Liší se jen v počtu kol nebo v barvě. Ale vlaků, nejen dieselových a elektrických, je spousta. Jsou vlaky krátké, dlouhé, takové, co jezdí 160 kilometrů za hodinu, což jsou v podstatě všechny zahraniční vlaky, nebo ty, co mají maximální rychlost 200 - 300 kilometrů za hodinu. Každý výrobce má trochu jiné produkty.  Proto je někdy dobré vybrat na každou trať to nejlepší. Kromě Siemensu uvažujeme další  - švýcarskou rodinnou společnost Stadler, společnost Gombartier nebo Alston. Ti všichni vyrábí vlaky na západoevropské úrovni. Pendolino, nešťastný nákup, díky kterému budou České dráhy vždycky prodělávat, je souprava, která může v České republice jezdit pouze 160 kilometrů v hodině, což je rychlost všech regionálních vlaků. Takže i náš vlak bude jezdit rychlostí Pendolina. 

A zmíněné  regionální vlaky. Stále věříte, že se vaší firmě Regio Jet podaří v budoucnu narušit hegemonii Českých drah? Kdy se dočkáme na železnici "žlutých vlaků“?
V tom, aby se otevřel trh, nám musí pomoct právě Brusel. Regiony potom uvidí, že se musí tendrovat. A v tu chvíli uděláme daleko levnější a kvalitnější nabídku než České dráhy a budeme jezdit.

Považujete stále za reálné, aby v budoucnu jezdili mezi Prahou a Ostravou i vaše rychlovlaky?
Tento projekt je zcela pozastavený. A to z jediného prostého důvodu. Není zajištěno jeho financování. Naprosto celkově. Včetně designu nových vlaků. Stalo se to, že v předloňském prosinci dostaly České dráhy dotace i na vlaky Eurocity a Intercity, které nikde ve světě za normálních podmínek nejsou státem podporovány. Tedy kromě Pendolina by i tyto vlaky byly našimi přímými konkurenty. Je dost těžké konkurovat někomu, kdo dostává dotace. Kdybychom měli tak vysoké finanční úhrady od státu, jako mají České dráhy, ušetřili bychom za sedačky. Ve vozech bychom je vůbec nemuseli mít, protože bychom už cestující nepotřebovali.

Domníváte se, že by se České dráhy měly Pendolin zbavit?
Pendolina jsou takovou hrdou vlajkou Českých drah. Kdyby je prodali za korunu, nebo dali do sběru, tak by ztratili méně peněz, než teď ztrácí tím, že je používají. Jsou velmi drahé  na údržbu a na pořízení samotné. Přitom existují daleko lepší, krásnější, pohodlnější a cenově dostupnější vlaky.

Kde byste své  vlaky udržovali?
Plánujeme výstavbu depa. České  dráhy mají výhodu, že vlastní spoustu pozemků podél drah a stará depa. Ale mají pouze dvě opravdu kvalitní. Pražské a bohumínské. Ta ostatní jsou zastaralá  a naprosto nepoužitelná pro moderní potřeby. Postavit dobré, funkční depo je dnes otázkou  maximálně osmdesáti milionů korun.  Tak aby nebylo příliš vysoké, dalo se v něm topit, dělat veškeré potřebné opravy. Daleko levnější pro provoz je postavit si nové depo, než opravovat ta stará.  Výhled z tratě je krásný, než vlak přijede do města a cestující vidí desítky starých polorozpadlých staveb. Kdyby se zbouraly, bylo by to jen dobře.