Sychravý podzim si leckdo zpříjemňuje poznáváním evropských měst. V těch ale rok co rok přibývá turistů z celého světa. Přesto je ještě pár míst, kde se nebudete tísnit v davu, která mají co nabídnout a jsou za humny. Je libo Krakov, Bratislavu nebo Budapešť?

Již v 60. letech 20. století se o světě hovořilo jako o globální vesnici. Dnešní svět je o to menší, oč se díky letecké dopravě vzdálenosti jaksi zkracují. Podle očekávání Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) se letos vydá na zahraniční cestu až 1,45 miliardy lidí. A tato čísla se rok od roku zvyšují. Některé turistické cíle nám ovšem doslova mizí před očima. Které to jsou a proč se tak děje?

K dominantám Lednicko-valtického areálu nepatří jen zámky, ale také Apollónův chrám, obelisk nebo islámský minaret, jehož stavba je opředena řadou legend. Která je ta správná?

Norská metropole je tak trochu výkladní skříní charakteru místních lidí. Oslo si totiž nehraje nafoukaně na něco, čím není, ale zároveň je pyšné na to, co má.

Görlitz i Zgorzelec, to obojí je Zhořelec, město rozdělené po druhé světové válce na německou a polskou část. Jan Zhořelecký, nejmladší syn císaře Karla IV., obdržel svůj přídomek právě podle něho. Až do sedmnáctého století spadalo totiž město pod Království české.

Příjemné překvapení čeká návštěvníka Milevska nedaleko jihočeského Tábora. Dvě vznosné románské věže ukazují cestu k bazilice Navštívení Panny Marie i k nejstaršímu klášteru jižních Čech.

Pro množství památek a honosných věží získaly Litoměřice přezdívku Malá Praha. Starobylé město na soutoku Labe a Ohře slaví letos 800 let od svého založení.

Chcete se vrátit o pár set let v čase a mrknout se, jak vypadal svět v době, kdy nebyly foťáky a selfie tyče? A kdy slavné pamětihodnosti nebyly obsypané hordami turistů?