V oblasti byly nalezeny jedny z nejstarších zkamenělin v Čechách, významné jsou i objevy ze starší doby kamenné (kosti mamuta, nosorožce, soba, tura či koně), z mladší doby kamenné (hroby a keramika) i ze 6. století (slovanská keramika takzvaného veleslavínského typu). Největšího rozmachu dosáhla oblast Divoké Šárky v 7. a 8. století, kdy zde vzniklo rozsáhlé slovanské hradiště, jehož valy jsou dosud znatelné nad soutěskou Džbán. Počátkem 9. století bylo toto hradiště hlavním mocenským centrem středních Čech. Za krále Karla IV. byly na jižních svazích údolí budovány vinice, které za pár století postupně vymizely s příchodem železnice, jež dovážela kvalitnější vína například z Moravy. S 20. stoletím se usedlosti v oblasti Šárky začaly měnit na rekreační sídla. V zahradní restauraci rodiny Veselíků, jíž patřila velká část pozemků Divoké Šárky, hrávala pravidelně živá hudba a pořádaly se módní přehlídky a další společenské akce. Ve třicátých letech se podnikatel Veselík rozhodl toto výletní místo obohatit o koupaliště, jež dostalo nynější podobu ve čtyřicátých letech. Zhruba o 20 let později byla v Šárce vybudována vodní nádrž Džbán, která je dlouhá téměř jeden kilometr a široká až 200 metrů. Rozmanité prostředí Divoké Šárky umožňuje přežití řadě druhů měkkýšů a hmyzu, které jsou vázány na protikladné životní podmínky. Na slunných skalách se vyskytují stepní teplomilné druhy, na stinném, chladnějším dně údolí žijí druhy horské. V Šárce žije také asi 80 druhů ptáků (sýkora koňadra, pěnice černohlavá či ťuhýk obecný), vyskytovat by se měly i drobné šelmy (například liška obecná) či vzácná a chráněná zmije obecná. Nejcennější části této oblasti (a přilehlého okolí) byly vyhlášeny přírodními památkami - například Jenerálka (skalní hřbet u pravého břehu Šáreckého potoka), Zlatnice (skalnatý ostroh nad Šáreckým údolím) či Vizerka (oblast na levém břehu Šáreckého potoka). O tom, proč má přírodní rezervace v Praze 6 v názvu přívlastek "divoká", není pochyb. Ale k pojmenování Šárka nabízí místopisci více výkladů. Starší prameny uvádějí, že souvisí se známou pověstí o Šárce a Ctiradovi, která se odehrála údajně v tamních lesích. Podle jiných zdrojů daly oblasti název hluboké šeré (dříve šaré) lesy.