Kdo by ale hledal trezor jako z filmů s radou Vacátkem, byl by zklamán. V newyorském podzemí 25 metrů pod úrovní ulice a 15 metrů pod hladinou oceánu je trezorem dno třípatrového bunkru, jehož rozlehlá hala je rozdělená do kójí jako ve sklepech českých činžáků. S tím rozdílem, že místo obvyklého harampádí je v nich úhledně poskládáno přes 7000 tun zlata v podobě zlatých cihel. Do trezoru vede jediný vchod, který ovšem nemá dveře. Aby byla zajištěná prý absolutní bezpečnost, uzavírá místnost bezmála tři metry vysoký devadesátitunový ocelový válec o průměru přes tři metry. Jeho pootočením o 90 stupňů se objeví průchod dovnitř. Když se otočí zpět, válec mírně ve svém 140tunovém rámu poklesne a trezor neprodyšně uzavře. "Jako když zasunete špunt do láhve," říkají pracovníci banky. Skalní trezor je pro jistotu ještě obezděn ocelí vyztuženým betonem. Samozřejmě, že vše jistí i nejdokonalejší elektronika, trezor samotný i přístupová cesta k němu jsou pod soustavným dohledem kamer, každý, kdo se k zlatu blíží, se musí ozbrojené stráži prokázat příslušným povolením. V případě poplachu se uzavře nejen trezor, ale během jediné sekundy i všechny vchody do banky. Další bezpečnostní opatření ale ostraha už neprozradí. V kójích oddělených železnými mřížemi je poskládáno na 575 tisíc zlatých cihel té nejvyšší, 99,5procentní ryzosti. V dnešní tržní ceně to představuje asi 94 miliard dolarů, tedy kolem 2,5 bilionu českých korun. Jinými slovy takřka trojnásobek příjmů českého státního rozpočtu na příští rok. Federal Reserve Bank of New York je jedním z dvanácti amerických finančních ústavů tvořících systém centrální banky USA. Zlato v newyorském podzemí však až na malé výjimky nenáleží Spojeným státům. Banka zde střeží zlaté poklady šedesáti centrálních bank cizích zemí a mezinárodních měnových institucí. Komu konkrétně cihly patří ale banka nesmí prozradit, identitu vlastníků údajně zná jen několik jejích zaměstnanců. Soukromé zlato v bance být nesmí. Trezor odolá i teroristickému útoku Klienti volí trezor v centru finanční čtvrti New Yorku především kvůli bezpečí. Když například před třemi lety jen pár ulic odtud teroristé zasáhli Světové obchodní středisko a oba jeho mrakodrapy se zřítily, trezor se ani nezachvěl, vzpomínají zaměstnanci banky. Přesto ho uzavřeli a ukončili veškeré práce se zlatem, protože budovu banky využili záchranáři jako polní lazaret. Podzemní úkryt si zákazníci vybírají také pro prvotřídní služby, které banka nabízí. Významná je podle jejích pracovníků ale i politická stabilita USA a konečně i těsná blízkost finančnímu srdci světa, kde se odehrává většina rozhodujících bankovních transakcí. Práce se zlatem vyžaduje vedle jednoznačné registrace každé cihly také jejich dokonalé zvážení. Proto trezorovému sálu dominují elektronické váhy s přesností tisíciny troyské unce, tedy asi 0,03 gramu. Vážení i přeprava cihel o hmotnosti v průměru 12,5 kilogramu je ovšem namáhavá a svým způsobem nebezpečná práce. I proto má personál na nohou speciální boty s magneziovým svrškem, který odolá i padající cihle. Za uložení zlata si banka nic neúčtuje, poplatky vybírá jen za manipulaci s pruty. Kolik to stojí, opět bankéři neprozrazují. Spojené státy mají své vlastní zlaté rezervy uložené především ve Fort Knox ve státě Kentucky a ve West Point ve státě New York. Podle loňských údajů mají 262 milionů troyských uncí (8150 tun) zlata, což v dnešní tržní hodnotě představuje bezmála 110 miliard dolarů. Mezinárodní měnový fond registroval loni na světě 938 milionů troyských uncí, tedy 29.175 tun oficiálně přiznaných zlatých rezerv.