Do Krakova za památkami i jídlem

- Cestování autor: Jan Janula

Pojízdné stánky s tzv. obvařanky, z nichž se line vůně čerstvého pečiva, patří ke každodennímu životu v ulicích Krakova. Těmito sypanými splétanými kroužky, jež se staly jedním ze symbolů jednoho z nejkrásnějších polských měst, zahánějí hlad místní, povinně je prý musí ochutnat turisté. Tím spíš, že vloni získaly chráněné označení EU. "

Placeholder

Placeholder,zdroj: Archiv

Obvařanky nejsou nic komplikovaného, pro jejich splétání je ale potřeba určitý cvik," řekl Grzegorz Czaja, majitel jedné z krakovských pekáren, které obvařanky dodávají do stánků rozestavěných po ulicích.

Magické kroužky

Kroužky, kterých obyvatelé a návštěvníci Krakova denně spořádají asi 150.000, se vyrábějí ze stejných surovin jako třeba obyčejné houskyKroužky o průměru kolem 17 centimetrů pekaři ručně pletou ze dvou válečků těsta.

Pak je na chvilku ponoří do vařící vody, aby už více nekynuly. Před pečením musí být obvařanky ještě posypány. Ačkoli se v posledních letech objevilo toto pečivo se sýrem nebo s kořením na pizzu, Czajovi se takové novinky nezamlouvají.

"Správně na ně patří sůl, mák nebo sezam, my se této tradice držíme," uvedl pekař, jehož firma peče prý ty nejlepší obvařanky v Krakově. Ty dobrý mají zlatavou barvu, na povrchu lehce křupou, vnitřek je měkký.

Od jiného druhu pečiva se liší tím, že nevydrží dlouho čerstvý. Na pultu by neměl ležet déle než čtyři hodiny, potom tuhne. Z Czajovy pekárny auta naložená obvařanky vyrážejí do krakovských ulic dvakrát až třikrát za den.

Stánků jak nasypáno

Pojízdných stánků je v Krakově asi 170, stojí na pěší zóně, v parcích nebo na zastávkách. Bez ohledu na roční dobu a počasí v nich na studenty, lidi, jež v práci přepadne hlad, a turisty čekají zejména důchodci, kteří si chtějí přivydělat.

"Kdo přijede do Krakova a neochutná obvařanek, ten jakoby tu ani nebyl," tvrdí jedna z prodavaček na náměstí Rynek Glówny.

Krakovští pekaři se po staletí "své" obvařanky, jež se původně jedly jen v době Velkého půstu, snaží chránit, bojují proti konkurenci, která by mohla ohrozit jejich pozici na trhu. Koncem 15. století král Jan I. Olbracht pekařům podnikajícím za hranicemi města péct krakovské obvařanky zakázal.

Pod patronací EU

Dnes nad nimi drží ochrannou ruku Evropská unie. Pečivo pod názvem Krakovský obvařanek smějí prodávat pouze pekárny z tohoto města, musí je navíc vyrábět ručně.

V Czajově pekárně se stroje používají jedině k výrobě těsta a k jeho řezání na válečky, z nichž se pak obvařanky pletou.

Letos v zimě ale jeden místní podnikatel začal sypané kroužky vyrábět pomocí stroje. I když je nenazval "krakovské", poštval si proti sobě asi deset pekařů, kteří se drží tradičního postupu.

"Považujeme to za nekalou konkurenci, jeho obvařanky jsou levnější, dokáže jich vyrobit více," vysvětlil Czaja. "Ale zřejmě to tak zůstane, vypadá to, že úřady proti němu zakročit nemůžou," dodal rezignovaně.

Tagy: cestování Polsko gastronomie