Bylo by to obrazně řečeno jako chtít objevit Prahu, projít se po Bubenči a Dejvicích, ale vynechat Hrad, Staroměstské a Václavské náměstí. Nebo třeba vyjet do Brna, prohlídnout si přehradu, pokochat se Lužánkami a třeba i Vilou Tugendhat, ale neposadit se aspoň na chvíli na Svoboďáku, neprojít se po „Čáře“ a Masarykovou ulicí k Hlavnímu nádraží. Samozřejmě, každé srovnání pokulhává. Nicméně myslím, že rozumíte, co chci sdělit: New York by bez Manhattanu nebyl New Yorkem.

Kopcovitý ostrov bez kopců
Do 20. století platilo, že New York = Manhattan. Jižnímu cípu tohoto ostrova mezi řekou Hudson a úžinou East River říkali indiáni kmene Lenapů „Mannahatta“ – doslova „kopcovitý ostrov“, protože na něm byly desítky zalesněných vyvýšenin. První Evropané se na Manhattanu usídlili ve dvacátých letech 17. století století. To když Nizozemská západoindická společnost založila osadu a dala jí název Nový Amsterdam, i když byla zpočátku převážně osídlená hlavně frankofonními Hugenoty z Valonska v dnešní Belgii.

Jen po pár desítkách let převzali Manhattan jako válečnou kořist Britové a přejmenovali Nový Amsterdam na New York. Další skoro dvě a půl století byl oficiálně New York jen na Manhattanu. Brooklyn za East River, Bronx, Queens a Staten Island byly samostatné obce a okresy. Teprve na sklonku 19. století už bylo jejich ekonomické a dopravní propojení s New Yorkem natolik těsné, že logicky následovalo i jejich spojení politické v jednu velkou metropoli. Byť se tomu značná část obyvatel hlavně Brooklynu snažila bránit do poslední chvíle.

V každém případě je skutečností, že po většinu času své existence bylo město New York jen na Manhattanu. Ostatní městské části byly jeho satelity. Jak se rozrůstal a stavěly se na něm pořád vyšší budovy, srovnával se také terén. Paradoxně se tak dnes na původně kopcovitém ostrově rozléhá z největší části rovina.

zdroj: tisková zpráva

Manhattan = srdce New Yorku
Manhattan je rychle tepajícím srdcem New Yorku a vždycky jím byl. Je na něm Wall Street, globální finanční centrum, jehož význam překračuje nejenom město ale celé USA. Najdete na něm všechny hlavní turistické atrakce počínaje Times Square, přes ikonickou budovu Empire State Bulding a v posledních letech také One World Trade Center, až po Central Park, veřejně přístupnou oázu zeleně, kterou město dokázalo ubránit i před obrovským tlakem developerů.

Na Manhattanu jsou všechna významná muzea: Metropolitní Guggenheimovo pro milovníky výtvarného umění, Americké přírodovědné muzeum pro ty cestovatele, kteří ocení jedinečné sbírky mapující vývoj přírody a vlastně celé planety. Kromě těch nejznámějších institucí může zvědavý návštěvník najít stovky menších galerií a muzeí zasvěcených nejrozličnějším směrům v umění a tématům.

Ústřední role, kterou v New Yorku Manhattan hraje, je ale asi nejvíc znát na tempu jeho života, přeplněných ulicích a avenue. Když přejedete do Broklynu nebo na Staten Island, je to, jako kdybyste se ocitli v jiném, poklidnějším světě. To sice neplatí až tak výrazně o Queensu nebo Bronxu. Ani v nich ale život nepulsuje tak hekticky, jako na Manhattanu, který jako by žil vlastním životem. Naplno, 24 hodin, 7 dnů v týdnu, 365 dnů v roce.

TIP: Vydejte se na jeden ze zájezdů do USA a poznejte místní památky, města nebo úchvatnou přírodu. Vybrat si můžete z různých okruhů plných zajímavých itinerářů.

zdroj: tisková zpráva

Ostrůvky klidu v moři spěchu a chvatu
To ale neznamená, že se i na Manhattanu nedají najít oázy klidu, kde se dá beze spěchu vychutnat káva, dobré pivo nebo víno. A neplatí to jen o Central parku, který už jsem zmínil. Taková Greenwich Village, módní SoHo nebo Chelsea jich nabízejí také dost a dost, Abyste je našli, potřebujete jen dobrého průvodce nebo schopnost zadat jednoduchý dotaz na anglickém Googlu nebo jiném internetovém vyhledávači.

Jestli se Vám ale nechce platit ceny vyšroubované stále rostoucí kupní sílou místních i zájmem turistů, mám přinejmenším dva tipy. Jestli jen trochu přeje počasí, nabízí skvělé místo pro piknik přímo na středním Manhattanu třeba Bryant Park za budovou Newyorské městské knihovny, nebo Madison Square Park jen přes ulici od světoznámé Flatiron Building, česky „Žehličky“. Máte-li předplacenou Metrokartu, nebude pro vás určitě problém zajet třeba do parku Fort Tryon Park na severním Manhattanu.

Za horšího počasí nebo přímo za deště se dá schovat třeba katedrále svatého Patrika na 5. avenue, největší novogotické sakrální stavbě v celé Severní Americe. Katoličtí věřící se v hlavní svatyni newyorského arcibiskupství mohou pomodlit, poutníci jiných vyznání nebo bez víry kochat architektonickým skvostem. Katedrálu mimochodem navštívili v posledních desetiletích 4 papežové včetně Jana Pavla II., byla v ní sloužená pohřební mše senátora Roberta Kennedyho, mladšího bratra prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho a mnoho jiných významných amerických katolíků.

Zkrátka, když jedete do New Yorku, Manhattan se nedá pominout. Jinak budete těžko moct přesvědčivě tvrdit, že jste v New Yorku opravdu byli.