K putování po historických zahradách České republiky se mohou od ledna 2009 vydat diváci České televize vždy v sobotu odpoledne na ČT2.  K návštěvě třinácti zajímavých míst pozvou diváky průvodci cyklu Rajské zahrady II Arnošt Goldflam a Josef Polášek.

„Kdo sází stromy, prodlužuje si život…“, říká jedno starověké pořekadlo. A tak není divu, že přichází doba, kdy se po čase zapomnění dostávají české zahrady do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti. Mnoho jich bylo zapsáno do seznamů památek, včetně UNESCO. Známe je však dobře? A víme, jaké klenoty se v nich ukrývají pro potěchu budoucích generací? Historické zahrady jsou spjaty s duchovní atmosférou své doby a slohem, v nichž vznikly. Jsou pozemskou obdobou rajské zahrady Eden, kterou založil Hospodin Bůh a postavil do ní člověka, aby ji obdělával a chránil. Budování zahrady je vlastně hledáním ztraceného ráje. Tím, že zahrada dodnes vyjadřuje úzké vztahy mezi civilizací a přírodou, jako prostor blaha, vhodný k zamyšlení nebo snění, nabývá historická zahrada kosmického smyslu idealizovaného obrazu světa, tedy je rájem nejen v etymologickém slova smyslu.
 
Cyklus Rajské zahrady II svým tématem navazuje  na ostravský dokumentární seriál, který v premiéře vysílala Česká televize na podzim  2009. Zároveň také odkazuje na sérii dokumentů o českých a moravských jeskyních Vzhůru dolů, ve které se poprvé objevil Arnošt Goldflam v roli všeznalého otce a Josef Polášek coby jeho počítači odkojený syn.

„Po výpravách do jeskyní Vzhůru dolů bylo celému štábu líto odhodit dvojici „taty“ a „kluka“ do filmového smetí. A téma zahrad nabízelo řadu tajemství, které stálo za to objevovat,“ říká režisér Pavel Jirásek. „Záměrně jsme nezařazovali do seriálu pouze klasické zámecké zahrady, ale věnovali jsme se i moderním arboretům, městským parkům či zahradám, které se ocitly na pokraji devastace a zapomnění. A spolupráce s Arnoštem a Pepou byla opět vynikající – tahle dvojice dokáže uchopit i zdánlivě strohá fakta formou, která je edukativní, ale zároveň humorná.“

„Když se mě někdo ptá, která z natáčených zahrad byla nejkrásnější, nedokážu odpovědět,“ zamýšlí se dramaturg Ivo Cicvárek. „Své kouzlo totiž má šedesát let neudržované a doslova džunglí zarostlé alpinum v Bečově nad Teplou, stejně jako vrcholně estetizovaná, manýristická Valdštejnská zahrada. A podobně bych mohl pokračovat. Důležité je, že každá zahrada, každý park, každé arboretum, v nichž jsme točili, má svoji duši, své tajemství v něčem jiném. Doufám, že na diváky ČT bude tahle atmosféra přenosná i skrz obrazovku a že třeba některé diváky seriál inspiruje k vlastnímu výletu za poznáním.“