Skoro se zdá, jako by si Eger, který je co do počtu historických a kulturních památek bezesporu nejbohatším městem zdejšího regionu, umanul, že nehodlá turisty přitahovat pouze hodnotami, jež už přetrvaly věky. Ovšem třetí nejoblíbenější město v Maďarsku – a zároveň nejnavštěvovanější město svého regionu – dokáže uskutečnit i nemožné: je plné zrychleného tepu života, ale přitom si zachovává atmosféru poklidné maloměstské ospalosti. Je příjemné se bez jakéhokoli spěchu rozhlížet, když člověk jen co noha nohu mine kráčí po promenádě na břehu říčky Eger, zdlouhavě nakukovat do miniaturních řemeslnických dílen schoulených ve stínu křivolakých uliček, ale neméně příjemné je pobíhat v areálu egerského hradu, střeženého bytelnými baštami, od jedné podívané ke druhé, sledovat chvíli lučištníky a chvíli renesanční tance předváděné v dobových kostýmech, v jednom okamžiku se občerstvovat u stánku s vínem a krátce na to už sestupovat do podzemních kasemat. Tam potom, vybídnuti průvodcem, můžeme napínat uši, abychom zaslechli povědomé zvuky, jak se záludný obléhatel snaží zvenčí probourat několik metrů tlustou kamennou zeď. Celé město je svéráznou směsí rozvernosti a vážnosti. V jeho historii má čestné místo slavné vítězství nad dobyvatelskou armádou osmanské říše z roku 1552, kdy zhruba po měsíčním obléhání pouhých tisíc vojáků za vydatné pomoci panen a paní, které se na hrad uchýlily, odrazilo útok osmdesátitisícového tureckého vojska. Dnešní prapravnučky srdnatých egerských žen jsou rovněž ochotny se kdykoli semknout v zájmu ochrany města, která však má v současnosti samozřejmě podobu mírových tvůrčích aktivit. Eger po staletí byl a dodnes je jedním z center církevního života. Od roku 1804 tu sídlí arcibiskup a zdejší bazilika je třetím největším chrámem v Maďarsku. Minoritský kostel v Egeru patří k nejkrásnějším dílům barokní architektury, zatímco řeckokatolický kostel s nádherně vyřezávaným ikonostasem připomíná, že v 17. století se ve městě usadilo několik srbských a řeckých rodin. Turecké lázně z počátku téhož století a štíhlý minaret vysoký 40 metrů, to jsou zase trvalé památky na Turky, kteří Eger nakonec přece jen obsadili a téměř sto let měli v rukou jeho správu. V budově staroslavného vysokého učení městského vzdělávacího komplexu, v Lyceu pocházejícím z doby rokoka, jednak funguje hvězdárna a astronomické muzeum, jednak je tu uložena – a zčásti vystavena – sbírka kodexů Diecézní knihovny. Při její prohlídce může návštěvník spatřit i první maďarskou tištěnou knihu, která pochází z roku 1473. Ve zdejší historické vinařské oblasti, která zaujímá celkovou plochu 4000 hektarů, se pěstovala už v 11. století réva, z níž dodnes vzniká mimo jiné jedno z nejznámějších vín tohoto kraje, egri bikavér. Ale ve starých a proslulých sklepích v Mariánském údolí (Szépasszony-völgy), mezi zdmi ze sopečného tufu, může návštěvník ochutnat i mnoho jiných vynikajících sort.