Aby byl opravdu výjimečný rozhodl, že bude jediný v Praze nesoucí její jméno, což platí dodnes. Za nejvhodnější lokalitu vybral - i z náboženských důvodů - okolí Karlova.

Nelehký život světice

Bohužel, patronka panen, učitelů, učenců, studentů, řečníků či knihovníků, která chytrostí, výřečností a šarmem obrátila na křesťanskou víru padesát pohanských mudrců a nechala se kvůli ní císařem Maxientem umučit, zde moc uctívána nebyla.

Okolní klášter nejprve pobořili husité, pak ho v roce 1784 král Josef II. úplně zrušil. I kostel byl mnohokrát odsvěcen, nakonec z něj zbyla jen dominanta, osmiboká věž nazývaná také pražský minaret.

Po četných peripetiích se stal součástí ústavu choromyslných (skonal v něm například Bedřich Smetana), ostatně v areálu psychiatrické kliniky se za obyčejnými dřevěnými vraty „ukrývá“ dodnes.

Bohoslužby se ovšem zde konaly až do roku 1950, kdy si zastrčeného kostela všimli soudruzi, takže byl předán do užívání městskému muzeu. To se místo renovace začalo zdařile podílet na jeho chátrání.

Ještě před pár lety ho „zdobila“ vytlučená okna, která se stala oblíbeným terčem praků místních kluků a celkovou sešlostí lákal spíš bezdomovce než věřící - areál se naštěstí na noc zamyká, takže se nedostali dovnitř.

Baroko,  je hezké i na oko

Přitom jde o jedno z nejkrásnějších děl vrcholného baroka v metropoli, pod nímž jsou podepsáni tak vyhlášená jména architektů jako František Maxmilián Kaňka, Kryštof a Kilián Ignác Dienzenhoferovi, štukatér Bernard Spinetti, sochař František Weiss (jeho díla zdobí oltář, kazatelnu a varhany), či Václav Vavřinec Reiner, který vytvořil nádherné stropní fresky.

Teď už fasáda svítí novotou, v interiéru se občas konají koncerty, „azyl“ zde našel řád křížovníků s červenou hvězdou, (mše slouží každou neděli od 18 hodin).

Závěrem stojí za zmínku, že Karel IV. nechal postavit pět novoměstských kostelů (Svaté Kateřiny, Panny Marie, Karla Velikého, Emauzský klášter, Zvěstování Panny Marie) tak aby tvořily pravidelný kříž, jehož symbolická ramena se protínají v kostele sv. Apolináře…