Gastronomie je velké umění. Co se ale stane, když ho okořeníte špetkou vědy? Za touto zdálnivě neslučitelnou kobinací jezdí kulinářští poutníci do baskického městečka.

Když v roce 2002 americký prezident George W. Bush mluvil o zemích "osy zla", měl Skot Andy McGinlay o svých dalších dovolenkových destinacích jasno. Extrémní cestovatel jezdí zásadně jen do zemí řízených diktátory, zmítaných válkami nebo státními převraty. 

Když v Bosně zuřila válka, asi nikoho nenapadlo, že o pouhých pár desítek let později se tam pohrnou turisté. A nejde rozhodně o chudou klientelu. Vlastně naopak, Bosna se mění v turistický ráj pro boháče z Perského zálivu. 

Pokud chcete poznat cizí zemi, musíte ochutnat místní jídlo. Chápe to stále víc lidí, a tak se v poslední době rozmáhá gastronomická turistika. Časy "nekontaktního" cestování za památkami jsou pryč, lidé chtějí poznávat cizí kultury na vlastní kůži. 

Na břehu Adenského zálivu, obklopená Etiopií, Eritreou a Somálskem, leží malá země, která si jde v tichosti za svým snem. Chce být stejně úspěšnou obchodní a turistickou velmocí jako Spojené arabské emiráty. A má k tomu dobře našlápnuto. 

Pokud nejste příliš spokojeni s tuzemskými poměry, máme pro vás dobrou zprávu. Na světě existují místa, kde se žije déle a v podstatě i lépe. Žebříček "ideálních" zemí sestavilo Světové ekonomické fórum, které na rozdíl od podobných seznamů nepracovalo jen s údaji o celkovém bohatství jednotlivých zemí, ale i s informacemi o zdraví populace.  

Býval okázalou metropolí portugalské kolonizace. Pak přišly časy zapomnění a úpadku. Ostrov Mosambik ležící u stejnojmenného východoafrického státu se ale vrací k životu, přestože místní obyvatelé na opravy nemají peníze a UNESCO ho před časem opustilo. Pomoc přišla díky soukromým investorům. 

Pokud se můžete vyhnout letišti v nigerijském Port Harcourt, tak to udělejte. Kraluje totiž žebříčku nejhorších letišť na světě. Výsledky ankety, které se zúčastnilo 26 tisíc lidí.