Rok se s rokem sešel a já zavzpomínala na mou první zkušenost s prací delegátky. Minulý rok jsem takto strávila bezmála celé léto. A to ve slunné Itálii a Chorvatsku.

První zkušenost

Byla to má první zkušenost, takže jsem ze začátku byla docela vyklepaná z nového, i když jsem se na to i těšila. Přece jen, je to práce s lidmi a ne každý zákazník je vždy spokojený. Navíc jsem byla z tehdejších delegátů cestovní kanceláře nejmladší – tím pádem si každý mohl myslet, že si jedu spíše užít dovolenou, než pracovat. I když, řekněme si popravdě, delegát toho opravdu moc na práci nemá. Ale pokud jste k dispozici ráno, v poledne a nejlépe i ve večerních hodinách, myslím, že stížnosti opravdu nejsou na místě.

„I na dovádění ve vodě byl čas!"

S nespokojenými zákaznicemi jsem se opravdu setkala. Na konci léta, když jsem absolvovala poslední delegaturu, byla v Itálii paní se svou asi šestnáctiletou dcerou. Už ze začátku jsem z této paní cítila despekt a že mě chce na něčem nachytat. Chodila za mnou neustále ohledně informací týkajících se výletů po okolí. Pokud jsem na místě něco nevěděla, vždycky jsem se to snažila co nejdříve zjistit, zařídit. Jaké bylo ale překvapení, když si mne po příjezdu zavolala paní šéfová na kobereček. Tušila jsem, odkud vítr vane.

Když jsem však četla rozhorčený mail této paní, nestačila jsem se divit. Nebyla jsem prý ani k dispozici, když něco během dne potřebovala, nemohla mě zastihnout, nic. Jelikož to byla stálá klientka cestovní kanceláře, bylo pro mou vedoucí docela těžké uvěřit mi. Vzhledem k tomu, že ale stížnosti na mou osobu a práci předtím nebyly, spíše naopak chodily pochvalné reference, lehce se tato stížnost smazala. I pro mě to byla ale zkušenost.

„Výhodou této práce je, že spojíte příjemné s užitečným - vyděláte si a poznáte nová místa.

Bála jsme se také odpovědnosti za finance, kterou delegát má. Přece jen by se vám ve výsledku tato práce nemusela vyplatit. V Chorvatsku jsem řešila i tuto situaci, ale vše nakonec dobře dopadlo. Za jednou rodinou přiletěla příbuzná, která se mi neohlásila. Tudíž jsem ani nevěděla, že u rodiny, která tam již bydlela, pobývá někdo další. Osobně jsem za ní tedy zašla a oznámila jí, že bude muset zaplatit za pobyt. Byla i moje chyba, že jsem nebyla informovaná o tom, že musí zaplatit mě – cestovce. Rozmýšlela se totiž, že zaplatí kempu a bude to mít levnější.

Lidé jsou různí

Oznámila jsem to však telefonicky šéfové, která mi nato dala kázání, že od této paní hned musím vybrat hotovost, jelikož obývá chatu nejen kempu ale i cestovní kanceláře. V té chvíli jsem působila jako prostředníček mezi vedoucí a paní. Musela jsem jí oznámit, že bohužel bude muset zaplatit mě, možná o něco vyšší sumu, než si představovala. Nato se tato paní rozčílila, že nebude platit částku, kterou by mohla zaplatit za týden na pořádné dovolené. Tuto situaci jsem řešila celý den. Nakonec to došlo i do takového extrému, že jsem skoro musela volat policii. To se však nakonec nestalo a paní mi peníze zaplatila. Bylo to však nepříjemné.

Více naleznete na StudentPoint.cz.