Zatímco na nejvzácnější památku, korunovační klenoty, musíte čekat léta, abyste je viděli, druhý nejvzácnější klenot Česka - relikviář sv. Maura - můžete spatřit kdykoli. Najdete ho v Bečově nad Teplou. A když už se vydáte na návštěvu Tepelské vrchoviny, opominout byste neměli ani monumentální tepelská klášter význačný mimo jiné svým velmožem-zakladatelem. 

Románských památek u nás vskutku není mnoho. Ještě tak nějaké to pražské sklepení, bazilika sv. Jiří na Hradě nebo rotunda na Vyšehradě či na posvátné hoře Říp. A kupodivu nejsou tak výjimečné, jak by se zdálo. Malý kousek za Prahou ovšem zůstávají celkem nepovšimnuty tři rotundy. Holubice, Budeč, Přední Kopanina.

Bydlíte v Praze či okolí a máte chuť na kratší výlet? Co třeba takový Český kras? Jen ne Karlštejn s davy turistů? Navštivte tedy méně známé Solvayovy lomy.

Rčení "panenko skákavá" asi slyšel mnohý z nás. Ale odkud se vzalo? Zřejmě – ze Skoků. Ano, Skoky neboli Maria Stock v Karlovarském kraji bývaly známým poutním místem. Dokonce se mu prý říkalo české Lurdy a kdysi ho navštěvovalo až 40 tisíc poutníků ročně. Dnes zbyl z původní vsi jen monumentální barokní kostel a polorozbořený hostinec. A to je vše. 

Vrch s podivným jménem Ticholovec naleznete na jižním Plzeňsku v Příchovicích nedaleko Přeštic. Podle pověsti je na vině omyl. Když se koncem 10. století zdejším krajem vracel svatý Vojtěch z Říma, spatřila ho žena s dětmi a spletla si ho s lovcem. "Ticho, děti, lovec," zašeptala a legenda byla na světě. 

Cestovní ruch sice přináší Itálii dost peněz, ovšem v posledních letech si země stěžuje na úpadek kultivovanosti turistů. Přibývá opilých cestovatelů, kteří ničí antické sochy a budí pohoršení sexem na veřejnosti na dohled památek. "Pošlete nám lepší turisty!" prosí svět italský ministr kultury Dario Franceschini.

Severní Čechy a dovolená? Toto spojení asi nezní příliš lákavě. Opak je však pravdou. Český Sever už dávno neznamená zničené lesy a nevábnou přírodu. Malé a nepříliš známé Lužické hory jsou toho důkazem. Třeba takový Jiřetín pod Jedlovou.

Východočeský Kuks hraběte Šporka je dostatečně proslulý, středočeské městečko Zlonice již méně, snad někdo si vybaví Antonína Dvořáka, preludujícího ve zdejším kostele. A kdo byl Onufrius? Řeč je o svatém poustevníkovi z Egypta, jehož zobrazení v Čechách nenajdete právě často.