Gastronomie je velké umění. Co se ale stane, když ho okořeníte špetkou vědy? Za touto zdálnivě neslučitelnou kobinací jezdí kulinářští poutníci do baskického městečka.

Ještě něž cestující a jejich případný doprovod vstoupí do haly bratislavského Štefánikova letiště, musí od čtvrtečního rána projít bezpečnostním rámem i kontrolou zavazadel. Opatření zavedená po útocích v Bruselu sice zatím provoz neomezují, protože je ale vstup možný jen jedním vchodem, je potřeba preventivně počítat s alespoň hodinovou rezervou.

Výlet do některé z evropských metropolí se může kvůli teroristickém útoku stát noční můrou. Co dělat, když se jako turista nacházíte ve městě, kde právě zaútočili atentátníci?

Nejen, že se o uprchlíky, před kterými se zbytek Evropy pomalu zavírá, musí Řekové postarat. Ještě navíc k nim kvůli záplavě běženců odmítají jezdit turisté, které přitom řecká ekonomika zoufale potřebuje. 

Když v roce 2002 americký prezident George W. Bush mluvil o zemích "osy zla", měl Skot Andy McGinlay o svých dalších dovolenkových destinacích jasno. Extrémní cestovatel jezdí zásadně jen do zemí řízených diktátory, zmítaných válkami nebo státními převraty. 

Není nad to být Němec. Tedy pokud se chystáte za hranice a nechcete si vyřizovat vízum pro cestu do zahraničí. Na druhou stranu, Česko na tom také není vůbec špatně. Dostalo se do prominentní skupiny deseti zemí s nejsilnějšími pasy. A ten, koho diplomaticky slabý pas omezuje, si může koupit nový - třeba na Maltě.

Zlatí uprchlíci, ti do Řecka jen připlouvají, nikdo z nich se na místě nepokouší odpálit, budou si zřejmě brzo říkat čeští turisté. O tradiční dovolenkové cíle s blízkovýchodním nádechem kvůli teroristickým útokům přestává být zájem. Asi nejvíce tím trpí Egypt a Tunisko, ale poslední dva bombové útoky, byť v městech, nepomohou ani Turecku.

Když v Bosně zuřila válka, asi nikoho nenapadlo, že o pouhých pár desítek let později se tam pohrnou turisté. A nejde rozhodně o chudou klientelu. Vlastně naopak, Bosna se mění v turistický ráj pro boháče z Perského zálivu.