Selfíčko před branou s nápisem Arbeit macht frei v Dachau, fotka s prázdnými plechovkami od cyklonu B v Osvětimi nebo nevhodné pózování u památníku holocaustu v Berlíně. To všechno jsou obrázky, které stále častěji ukazují turisté z návštěvy míst, která připomínají oběti nacistických zvěrstev. Ta se v poslední době stávají předmětem masové turistiky. Jde o balancování na tenké hranici mezi turistickým využitím, pietou, senzací, fotkami rozjásaných návštěvníků na sociálních sítích a zneuctěním památky obětí. Kdy vlastně začínají být podobné návštěvy morálně problematické?

Americkými aerolinkami sice v poslední době otřáslo několik velkých skandálů, které neušly celosvětové pozornosti, ale pokud jste si mysleli, že to nějak zamávalo s jejich oblíbeností u cestujících, tak jste na omylu. Kdepak, létání se v Americe těší dokonce větší popularitě než dřív. 

Blíží se léto a při cestách do ciziny můžeme leckdy narazit na dopravní značky, které jsou... přinejmenším nezvyklé. U některých si lze snadno domyslet, co by mohly znamenat, u jiných to je trochu složitější, někdy i nemožné. A u dalších zase snad raději nevědět, před čím nás vlastně varují.

Pokud poletíte do USA a Británie z některých vybraných zemí, zapomeňte na to, že byste mohli cestou pracovat nebo třeba sledovat filmy na notebooku. Do kabiny letadla si totiž nemůžete vzít elektronické přístroje větší než mobilní telefon. Úřady obou zemí to vysvětlují bezpečnostními důvody, avšak neposkytly zatím mnoho detailů. Máme se definitivně smířit s tím, že letiště jsou zónami strachu?

Jedna z nejuzavřenějších zemí v Evropě se otevírá světu. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko často označovaný za posledního evropského diktátora nechal zrušit víza pro 80 zemí včetně celé Evropské unie. Už za měsíc se tak Evropané dostanou do Minsku bez poplatků a bez zbytečného čekání. 

Noha prvního Čecha, či vlastně Moravana, stanula na promrzlé půdě Islandu roku 1613. Tehdy totiž připlul do země ohně a ledu Daniel Strejc-Vetter spolu s přítelem Janem Salomonem. Za necelý měsíc procestovali většinu ostrova a navštívili sněm zvaný Althing, považovaný za první evropský parlament. Spis s názvem Islandia vyšel o pětadvacet let později.

Vymlácená okna, přebitá pár prkny, grafity na oprýskaných fasádách, po zemi odpadky a pozorní šťastlivci narazí i na použitou injekční stříkačku. Ta nejošklivější a nejzašlejší místa už dávno nepatří za plot. Lidem se omrzely běžné turistické prohlídky, a tak s foťáky klopýtají za průvodci místy, kde by se po setmění necítili bezpečně ani s policejními ozbrojenci za zády. 

Pokud se zajímáte o dějiny, pak byste měli určitě zamířit do Libanonu. Nově tam jsou vidění unikátní poklady, které svět buď ještě vůbec nespatřil nebo pokud, tak jen výjimečně.